Previous Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 248

इति श्रीस्कांदे महापुराण एकाशीतिसाहस्र्यां संहितायां षष्ठे नागरखण्डे हाटकेश्वरक्षेत्रमाहात्म्ये शेषशाय्युपाख्याने ब्रह्मनारदसंवादे चातुर्मास्यमाहात्म्ये पैजवनोपाख्याने पालाशमहिमवर्णनंनामाष्टचत्वारिंशदुत्तरद्विशततमोऽध्यायः

iti śrīskāṃde mahāpurāṇa ekāśītisāhasryāṃ saṃhitāyāṃ ṣaṣṭhe nāgarakhaṇḍe hāṭakeśvarakṣetramāhātmye śeṣaśāyyupākhyāne brahmanāradasaṃvāde cāturmāsyamāhātmye paijavanopākhyāne pālāśamahimavarṇanaṃnāmāṣṭacatvāriṃśaduttaradviśatatamo'dhyāyaḥ

Ainsi s’achève, dans le saint Skanda Mahāpurāṇa—au sein de la compilation de quatre-vingt-un mille vers—ce deux-cent-quarante-huitième chapitre, intitulé « Description de la grandeur du Pālāśa », situé dans le sixième (Nāgara) Khaṇḍa, dans la glorification du tīrtha de Hāṭakeśvara-kṣetra, au sein de l’épisode de Śeṣaśāyy, dans le dialogue de Brahmā et de Nārada, dans le Cāturmāsya-māhātmya, dans le récit de Paijavana.

इतिthus
इति:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउपसंहारार्थक-अव्यय (quotative/closing particle: thus)
श्रीस्कांदेin the revered Skanda (Purāṇa)
श्रीस्कांदे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + स्कन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे (in the revered Skanda-)
महापुराणेin the Mahāpurāṇa
महापुराणे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमहापुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे
एकाशीतिसाहस्र्याम्in the eighty-one-thousand (collection)
एकाशीतिसाहस्र्याम्:
Adhikarana (Location qualifier/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootएकाशीति (संख्या-प्रातिपदिक) + साहस्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; संख्या-पूर्वक-द्विगु-समासः; 'संहितायाम्' इति विशेषणम्
संहितायाम्in the Saṃhitā
संहितायाम्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसंहिता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
षष्ठेin the sixth
षष्ठे:
Adhikarana (Location qualifier/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootषष्ठ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; 'खण्डे' इति विशेषणम् (in the sixth)
नागरखण्डेin the Nāgara-khaṇḍa section
नागरखण्डे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootनागरखण्ड (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे; तत्पुरुषः (नागराणां खण्डः/नागर-नामकः खण्डः)
हाटकेश्वरक्षेत्रमाहात्म्येin the Māhātmya of Hāṭakeśvara-kṣetra
हाटकेश्वरक्षेत्रमाहात्म्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहाटकेश्वर (प्रातिपदिक) + क्षेत्र (प्रातिपदिक) + माहात्म्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे; तत्पुरुषः: हाटकेश्वरक्षेत्रस्य माहात्म्यम्
शेषशाय्युपाख्यानेin the episode of Śeṣaśāyī
शेषशाय्युपाख्याने:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशेषशायी (प्रातिपदिक) + उपाख्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे; तत्पुरुषः: शेषशायिनः उपाख्यानम्
ब्रह्मनारदसंवादेin the dialogue of Brahmā and Nārada
ब्रह्मनारदसंवादे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootब्रह्म (प्रातिपदिक) + नारद (प्रातिपदिक) + संवाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे; द्वन्द्व-पूर्वपद (ब्रह्म-नारदयोः) तत्पुरुष-सम्बन्धः: ब्रह्मनारदयोः संवादः
चातुर्मास्यमाहात्म्येin the Māhātmya of Cāturmāsya
चातुर्मास्यमाहात्म्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootचातुर्मास्य (प्रातिपदिक) + माहात्म्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे; तत्पुरुषः: चातुर्मास्यस्य माहात्म्यम्
पैजवनोपाख्यानेin the episode of Paijavana
पैजवनोपाख्याने:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपैजवन (प्रातिपदिक) + उपाख्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; अधिकरणे; तत्पुरुषः: पैजवनस्य उपाख्यानम्
पालाशमहिमवर्णनंनाम(entitled) ‘Description of the glory of Palāśa’
पालाशमहिमवर्णनंनाम:
Karta (Title/Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपालाश (प्रातिपदिक) + महिमा (प्रातिपदिक) + वर्णन (प्रातिपदिक) + नामन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; शीर्षकवाचक; तत्पुरुषः: पालाशस्य महिम्नः वर्णनम्; 'नाम' इति नामधेयार्थे
अष्टचत्वारिंशदुत्तरद्विशततमःthe 248th
अष्टचत्वारिंशदुत्तरद्विशततमः:
Karta (Qualifier of अध्यायः/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअष्टचत्वारिंशत् (संख्या) + उत्तर (प्रातिपदिक) + द्विशत (संख्या) + तम (तद्धित)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्रमवाचक-विशेषणम्; (द्विशततमः = 200th; अष्टचत्वारिंशदुत्तर = plus 48)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Colophon / redactional closure (not a dialogue utterance)

Tirtha: Hāṭakeśvara-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A manuscript colophon scene: palm-leaf/folio ending with scribal flourish; in the background, Brahmā and Nārada seated in dialogue, with a sacred grove and Hāṭakeśvara-kṣetra indicated symbolically.

S
Skanda Purāṇa
N
Nāgarakhaṇḍa
H
Hāṭakeśvara-kṣetra
Ś
Śeṣaśāyy
B
Brahmā
N
Nārada
C
Cāturmāsya
P
Paijavana
P
Pālāśa

FAQs

It is a textual colophon: it preserves the sacred narrative’s placement and authority rather than teaching a separate doctrine.

Hāṭakeśvara-kṣetra is explicitly named as the locus of the māhātmya.

None; it functions as chapter-ending bibliographic metadata.