Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 27

स्नानं दशविधं कार्यं विष्णुनाम महाफलम् । सुप्ते देवे विशेषेण नरो देवत्वमाप्नुयात्

snānaṃ daśavidhaṃ kāryaṃ viṣṇunāma mahāphalam | supte deve viśeṣeṇa naro devatvamāpnuyāt

Qu’on accomplisse le bain sacré selon les dix modes prescrits, en récitant les Noms de Viṣṇu : il en naît un grand fruit ; et surtout lorsque le Seigneur demeure dans le sommeil divin, l’homme peut atteindre un état semblable à celui des dieux.

स्नानम्bathing
स्नानम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
दशविधम्tenfold / of ten kinds
दशविधम्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदश (प्रातिपदिक) + विध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; द्विगु-समासः (दश प्रकाराः यस्य)
कार्यम्to be performed
कार्यम्:
Visheshana (Predicate adjective/विधेय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु) → कार्य (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विधेय-विशेषणम्, ‘to be done’ (gerundive/ण्यम्)
विष्णुनामthe name of Viṣṇu
विष्णुनाम:
Samānādhikaraṇa (Apposition/समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक) + नामन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः = विष्णोः नाम (name of Viṣṇu)
महाफलम्greatly fruitful
महाफलम्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयः = महत् फलम् (great in fruit)
सुप्तेwhen (he) is asleep
सुप्ते:
Adhikarana (Locative absolute/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootस्वप् (धातु) → सुप्त (कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; भूतकृदन्तः (क्त), ‘when (he) is asleep’
देवेwhen the god (is asleep)
देवे:
Adhikarana (Locative absolute/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘सुप्ते देवे’ = सति-सप्तमी (locative absolute)
विशेषेणespecially
विशेषेण:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविशेष (प्रातिपदिक)
Formअव्ययम्; करणार्थे तृतीया-रूपेण प्रयुक्तम् (adverbial instrumental: especially)
नरःa man
नरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
देवत्वम्divinity
देवत्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदेवत्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
आप्नुयात्may attain
आप्नुयात्:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्

Skanda (deduced from Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya narrative style)

Tirtha: Cāturmāsya-snānā with Viṣṇu-nāma (daśavidha)

Type: ghat

Scene: A disciplined devotee performs a structured bathing rite at dawn during monsoon months: repeated immersions/sprinklings while chanting Viṣṇu’s names; above, Viṣṇu reclines in yogic sleep (śayana) on Śeṣa, indicating the sacred season.

V
Viṣṇu-nāma (names of Viṣṇu)
D
Divine sleep (Deva-śayana)
S
Snāna (tenfold)

FAQs

Ritual purity becomes spiritually transformative when joined to nāma-japa and observed in sacred seasons.

No single site; the focus is on Cāturmāsya/Deva-śayana time-power and Viṣṇu-centered practice.

Perform ‘tenfold’ bathing (daśavidha snāna) while reciting/remembering Viṣṇu’s names, especially during Deva-śayana.