Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 16

अकालेऽपि कुमारस्य किंचिद्ध्यात्वा निजे हृदि । कारणं कारणज्ञः स ततः प्रोवाच तं सुतम्

akāle'pi kumārasya kiṃciddhyātvā nije hṛdi | kāraṇaṃ kāraṇajñaḥ sa tataḥ provāca taṃ sutam

Bien que ce fût avant l’âge habituel du garçon, il médita un instant en son cœur ; connaissant la cause cachée, il s’adressa alors à son fils.

अकालेat an untimely time
अकाले:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअकाल (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन; पुंलिङ्ग
अपिeven
अपि:
Sambandha/Emphasis (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अपि-कार (even/also)
कुमारस्यof the boy
कुमारस्य:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकुमार (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति, एकवचन; पुंलिङ्ग
किंचित्a little, somewhat
किंचित्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकिंचित् (सर्वनाम-अव्यय/अनिश्चित-प्रातिपदिक)
Formअव्यय; परिमाण/अल्पता-बोधक (a little/something)
ध्यात्वाhaving reflected
ध्यात्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootध्यै (धातु) + क्त्वा (अव्यय-कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive); पूर्वकालिक-क्रिया
निजेin (his) own
निजे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootनिज (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-विभक्ति, एकवचन; नपुंसकलिङ्ग; हृदि इति विशेष्यस्य विशेषणम्
हृदिin the heart
हृदि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहृद्/हृदय (प्रातिपदिक)
Formसप्तमी-विभक्ति, एकवचन; नपुंसकलिङ्ग
कारणम्the reason
कारणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन; नपुंसकलिङ्ग
कारणज्ञःknowing the cause
कारणज्ञः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकारण + ज्ञ (प्रातिपदिके)
Formप्रथमा-विभक्ति, एकवचन; पुंलिङ्ग; उपपद-तत्पुरुषः (कारणं जानाति इति)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, एकवचन; पुंलिङ्ग
ततःthen
ततः:
Kriya-visheshana (Temporal/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रम/काल-वाचक
प्रोवाचsaid, spoke
प्रोवाच:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) + प्र- (उपसर्ग)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
तम्to him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन; पुंलिङ्ग
सुतम्(his) son
सुतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formद्वितीया-विभक्ति, एकवचन; पुंलिङ्ग; तं इति विशेषण-सम्बन्ध (apposition)

Narrator (contextual; verse reports Mṛkaṇḍu’s reflection)

Type: kshetra

Scene: Mṛkaṇḍu, troubled by the prophecy, sits in contemplation, then turns to address his son with purposeful clarity.

M
Mṛkaṇḍu
S
son (kumāra/suta)

FAQs

Wisdom reads circumstances and acts decisively; dharma is applied with insight into causes.

No tīrtha is specified in this verse; it is narrative development within a Māhātmya chapter.

Implied urgency around saṃskāra timing; no explicit rite is prescribed in this specific line.