Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 112

कुशब्देन स्मृता भूमिः संसिक्ता चाश्रुणा यतः । ततोंऽडानि च जातानि तेभ्यो जाता अमी घनाः । कूष्मांडा इति विख्याता भविष्यंति जगत्त्रये

kuśabdena smṛtā bhūmiḥ saṃsiktā cāśruṇā yataḥ | tatoṃ'ḍāni ca jātāni tebhyo jātā amī ghanāḥ | kūṣmāṃḍā iti vikhyātā bhaviṣyaṃti jagattraye

« Parce que la terre fut évoquée par le mot “ku” et qu’elle fut humectée de larmes, des œufs en naquirent ; et de ces œufs naquirent ces êtres au corps dense. Dans les trois mondes, ils deviendront célèbres sous le nom de “Kūṣmāṇḍas”. »

कुशब्देनby the bad word/cry
कुशब्देन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकुशब्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; समासः—कुत्सितः शब्दः (कर्मधारय/तत्पुरुष-प्राय)
स्मृताwas remembered/called
स्मृता:
Kriya (Predicate participle)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु) → स्मृत (कृदन्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; क्त-प्रत्यय (past passive participle)
भूमिःthe earth/ground
भूमिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
संसिक्ताsprinkled
संसिक्ता:
Pratijna/Predicate (state)
TypeAdjective
Rootसिच् (धातु) + सम् (उपसर्ग) → संसिक्त (कृदन्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्यय—‘sprinkled’
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
अश्रुणाwith tears
अश्रुणा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअश्रु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
यतःbecause/wherefrom
यतः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootयतः (अव्यय)
Formअव्यय; हेतुवाचक (causal relative adverb)
ततःtherefrom/then
ततः:
Apadana/Sequence (Source/sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थक (thereafter/from that)
अण्डानिeggs/ovals
अण्डानि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
जातानिwere produced
जातानि:
Pratijna/Predicate (state)
TypeAdjective
Rootजन् (धातु) → जात (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; क्त-प्रत्यय—‘born/produced’
तेभ्यःfrom them
तेभ्यः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), बहुवचन; सर्वनाम
जाताःwere born
जाताः:
Pratijna/Predicate (state)
TypeAdjective
Rootजन् (धातु) → जात (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; क्त-प्रत्यय
अमीthese (those)
अमी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
घनाःdense masses/clouds
घनाः:
Pratijna/Predicate nominal
TypeNoun
Rootघन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
कूष्माण्डाःKūṣmāṇḍas (a class of beings)
कूष्माण्डाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकूष्माण्ड (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/इत्यर्थक (quotative)
विख्याताःrenowned as
विख्याताः:
Pratijna/Predicate (apposition)
TypeAdjective
Rootख्यात (कृदन्त; ख्या धातु) + वि (उपसर्ग)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; क्त-प्रत्यय—‘well-known’
भविष्यन्तिwill be
भविष्यन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलृट् (Simple Future), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन
जगत्त्रयेin the three worlds
जगत्त्रये:
Adhikarana (Location/Scope)
TypeNoun
Rootजगत्त्रय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; समासः—त्रीणि जगन्ति (द्विगु)

Narrator (continuing Brahmā-centered account; explicit speaker not marked in this verse)

Scene: The earth is shown moistened by tears; from the damp ground arise luminous eggs, and from them emerge dense-bodied beings—Kūṣmāṇḍas—while Brahmā declares their name and fame across the three worlds.

B
Bhūmi (Earth)
K
Kūṣmāṇḍas

FAQs

Purāṇic narratives often teach that even sorrow (tears) can become a cause for cosmic manifestation, ordered by divine governance and naming.

No particular tīrtha is named; the verse is etiological (explaining origins) within the māhātmya chapter.

None; this verse explains the origin and naming of the Kūṣmāṇḍas.