Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 31

ऋषय ऊचुः हाटकेश्वरजे क्षेत्रे यानि तीर्थानि सूतज । तानि प्रोक्तानि सर्वाणि त्वयाऽस्माकं सुविस्तरात्

ṛṣaya ūcuḥ hāṭakeśvaraje kṣetre yāni tīrthāni sūtaja | tāni proktāni sarvāṇi tvayā'smākaṃ suvistarāt

Les sages dirent : Ô fils de Sūta, tu nous as exposé avec grande ampleur tous les tīrtha sacrés qui se trouvent dans le saint domaine de Hāṭakeśvara.

ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन
हाटकेश्वरजेin/connected with Hāṭakeśvara
हाटकेश्वरजे:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootहाटकेश्वर + ज (प्रातिपदिक); हाटकेश्वरात् जात/सम्बद्ध
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘क्षेत्रे’ इत्यस्य विशेषणम्
क्षेत्रेin the sacred region
क्षेत्रे:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
यानिwhich (those)
यानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; सम्बन्धसूचक
तीर्थानिsacred fords/pilgrimage spots
तीर्थानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
सूतजO son of the Sūta
सूतज:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसूत + ज (प्रातिपदिक); सूतात् जातः
Formपुल्लिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन
तानिthose
तानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
प्रोक्तानिhave been described
प्रोक्तानि:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-वच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; कर्मणि प्रयोगे ‘कथितानि’
सर्वाणिall
सर्वाणि:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
त्वयाby you
त्वया:
Karana (Agent-in-passive/करण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, तृतीया, एकवचन
अस्माकम्for us / of us
अस्माकम्:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootअस्मद् (प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी, बहुवचन
सुविस्तरात्in great detail
सुविस्तरात्:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसु + विस्तर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभावसमास; पञ्चमी-एकवचनरूपेण अव्ययवत् ‘अतिविस्तरेण/विस्तरात्’

Ṛṣayaḥ (the sages)

Tirtha: Hāṭakeśvara-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Sūta-putra (Sauti)

Scene: The sages speak in unison, acknowledging the narrator as ‘Sūta’s son,’ with hands joined; behind them, symbolic markers of Hāṭakeśvara-kṣetra—Śiva-liṅga shrine, tīrtha steps, and pilgrims—appear as a vignette.

H
Hāṭakeśvara
Ṛṣayaḥ
S
Sūtaja (Sūta)

FAQs

Reverent listening (śravaṇa) to tīrtha-māhātmya is itself a dharmic act, honoring the sanctity of place and tradition.

Hāṭakeśvara-kṣetra is the focal sacred region being discussed.

No direct prescription; it acknowledges that the tīrthas of Hāṭakeśvara-kṣetra have been described (implying snāna/darśana in them).