Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 10

अथानर्त्तो गृहं प्राप्य मृगावत्याः समाकुलः । तद्वृत्तं कथयामास यदुक्तं तेन भूभुजा । स्वभार्यायाः सुतायाश्च मन्त्रिणां दुःखसंयुतः

athānartto gṛhaṃ prāpya mṛgāvatyāḥ samākulaḥ | tadvṛttaṃ kathayāmāsa yaduktaṃ tena bhūbhujā | svabhāryāyāḥ sutāyāśca mantriṇāṃ duḥkhasaṃyutaḥ

Alors Ānarta, parvenu à sa demeure, fut bouleversé au sujet de Mṛgāvatī. Dans la peine, il rapporta à son épouse, à sa fille et à ses ministres toute l’affaire—tout ce que ce roi avait déclaré.

अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक अव्यय (sequence marker)
अनर्त्तःAnarta (person)
अनर्त्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअनर्त्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; व्यक्तिनाम (proper name)
गृहम्home
गृहम्:
Karma (Goal/Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगृह (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
प्राप्यhaving reached
प्राप्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootप्र + √आप् (धातु) → प्राप्य (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (absolutive/gerund)
मृगावत्याःof Mṛgāvatī
मृगावत्याः:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमृगावती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
समाकुलःdisturbed, agitated
समाकुलः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसमाकुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण
तत्that
तत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘वृत्तम्’ इत्यस्य विशेषण
वृत्तम्event, occurrence
वृत्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवृत्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
कथयामासtold, narrated
कथयामास:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√कथ् (धातु) caus. कथय + आस् (सहायक)
Formलिट्/परिप्रास-भूतार्थे (periphrastic perfect-like narrative), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; ‘कथयति स्म’ इत्यर्थे
यत्which/what
यत्:
Sambandha (Relative/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सम्बन्धसूचक
उक्तम्said, spoken
उक्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Root√वच् (धातु) → उक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘यत्’ इत्यस्य विशेषण
तेनby him
तेन:
Kartr/Hetu (Agent/Cause adjunct/हेतु)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; सर्वनाम
भूभुजाby the king
भूभुजा:
Karana/Agent (Instrumental agent/तृतीया-कर्तृ)
TypeNoun
Rootभूभुज् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; समासः—भूः + भुज् (उपपद-तत्पुरुष), ‘भूमिं भुङ्क्ते’
स्वभार्यायाःof his own wife
स्वभार्यायाः:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootस्व + भार्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन; समासः—स्वस्य भार्या (षष्ठी-तत्पुरुष)
सुतायाःof (his) daughter
सुतायाः:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसुता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
मन्त्रिणाम्of the ministers
मन्त्रिणाम्:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमन्त्रिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
दुःखसंयुतःafflicted with sorrow
दुःखसंयुतः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुःख + संयुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; समासः—दुःखेन संयुतः (तृतीया-तत्पुरुष)

Sūta (narrator, implied)

Scene: A palace interior at dusk: Ānarta king returns troubled, recounting events to his queen, daughter Mṛgāvatī, and ministers; faces show restrained grief and concern.

Ā
Ānarta
M
Mṛgāvatī
M
Ministers (mantriṇaḥ)
D
Daśārṇa king (implied as “that king”)

FAQs

It shows dharma being weighed in community—family and ministers—highlighting counsel (mantra) and responsibility in crisis.

No named tīrtha appears in this verse; it continues the chapter’s tīrtha-linked storyline.

None; it is narrative reporting of events and counsel.