Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 14

सोऽपि तत्सहसा श्रुत्वा तेषां वाक्यमनुत्तमम् । परमां तुष्टिमासाद्य प्रस्थितस्तत्पुरं प्रति । सैन्येन महता युक्तश्चतुरंगेण पार्थिवः

so'pi tatsahasā śrutvā teṣāṃ vākyamanuttamam | paramāṃ tuṣṭimāsādya prasthitastatpuraṃ prati | sainyena mahatā yuktaścaturaṃgeṇa pārthivaḥ

Lui aussi, ayant soudain entendu leur message incomparable, fut saisi d’une grande joie et se mit en route vers cette cité : le roi, escorté d’une immense armée aux quatre corps.

सःhe
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle), समुच्चय/अपि-अर्थे (also/even)
तत्then/thereupon
तत्:
Adhikarana/Avyaya-bhāva (contextual)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; (क्रियाविशेषणवत्—‘तत्’ = ‘तदा/तस्मात्’)
सहसाsuddenly, at once
सहसा:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसहसा (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण (adverb)
श्रुत्वाhaving heard
श्रुत्वा:
Kriya (पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootश्रु (धातु) + क्त्वा (क्त्वान्त-कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive), पूर्वकाल (having heard)
तेषाम्of them
तेषाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन
वाक्यम्speech, statement
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
अनुत्तमम्unsurpassed, excellent
अनुत्तमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनुत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषण (qualifier) वाक्यम्-विशेषणम्
परमाम्supreme, great
परमाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरमा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; तुष्टिम्-विशेषणम्
तुष्टिम्satisfaction, delight
तुष्टिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतुष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
आसाद्यhaving attained
आसाद्य:
Kriya (पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootआ + सद् (धातु) + ल्यप् (ल्यबन्त-कृदन्त)
Formल्यबन्त-अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वकाल (having attained)
प्रस्थितःset out, departed
प्रस्थितः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past participle used finitely), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तत्that
तत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘पुरम्’ विशेषणम्
पुरम्city
पुरम्:
Karma (गत्यर्थे—destination)
TypeNoun
Rootपुर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
प्रतिtowards
प्रति:
Dik/Desha (दिशा/गति-सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootप्रति (अव्यय/उपसर्गसदृश)
Formउपपद-अव्यय (preposition), गत्यर्थे (towards)
सैन्येनwith an army
सैन्येन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootसैन्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन
महताgreat, large
महता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; ‘सैन्येन’ विशेषणम्
युक्तःendowed, accompanied
युक्तः:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootयुज् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ‘युक्तः’ = endowed/connected
चतुरङ्गेणwith the fourfold (army)
चतुरङ्गेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootचतुर् + अङ्ग (प्रातिपदिक-समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), एकवचन; समासः—चतुरङ्ग (चत्वारि अङ्गानि यस्य/यत्र) ‘fourfold (army)’
पार्थिवःthe king
पार्थिवः:
Karta (कर्ता) (apposition to सः)
TypeNoun
Rootपार्थिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन

Narrator (Sūta implied; not explicit in this verse)

Tirtha: Hāṭakeśvara-kṣetra (contextual frame) / Anarteśapura (destination city)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and the Naimiṣāraṇya sages (implied)

Scene: A king, delighted by an excellent message, sets out at once toward Anarteśapura, surrounded by a vast fourfold army—elephants, chariots, cavalry, and infantry—dust rising on the road, banners streaming.

B
Bṛhadbala
A
Anarteśapura (implied: 'that city')

FAQs

Even royal power and movement are portrayed as dharma-governed actions within a sacred geography.

The narrative belongs to the Hāṭakeśvara-kṣetra Māhātmya in the Nāgara Khaṇḍa.

None; the verse describes departure and royal accompaniment.