Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 16

विपंचीं वादयन्स्वैरं दृष्टः स मुनिसत्तमः । अजानंत्या च तानानां विशेषं मूर्च्छनोद्भवम् । मया स हसितोऽतीव तानभंगतया गतः

vipaṃcīṃ vādayansvairaṃ dṛṣṭaḥ sa munisattamaḥ | ajānaṃtyā ca tānānāṃ viśeṣaṃ mūrcchanodbhavam | mayā sa hasito'tīva tānabhaṃgatayā gataḥ

«Je vis ce sage éminent jouer librement de la vipaṃcī. Ignorant les subtiles distinctions des notes issues de la juste modulation, je me moquai de lui avec excès, croyant que ses sons étaient “brisés”.»

विपञ्चीम्vipaṃcī (a lute)
विपञ्चीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvipaṃcī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
वादयन्playing
वादयन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवादयत् (कृदन्त; √वद्/√वाद् causative धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ/Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; क्रियाविशेषण-भावे (while playing)
स्वैरम्freely/at will
स्वैरम्:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootsvaira (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
दृष्टःwas seen
दृष्टः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृष्ट (कृदन्त; √दृश् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (was seen)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
मुनिसत्तमःthe best of sages
मुनिसत्तमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootmuni + sattama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (मुनीनां सत्तमः)
अजानन्त्याby (me) not knowing
अजानन्त्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअजानन्ती (कृदन्त; √ज्ञा धातु, नञ्-पूर्वक)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ), स्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; कर्तृवाचक (by me, not knowing)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
तानानाम्of musical notes (tānas)
तानानाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Roottāna (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), बहुवचन
विशेषम्distinction
विशेषम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootviśeṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
मूर्च्छन-उद्भवम्arising from mūrcchanā (melodic mode)
मूर्च्छन-उद्भवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootmūrcchanā + udbhava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (मूर्च्छनायाः उद्भवः) विशेषण (of viśeṣam)
मयाby me
मया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
हसितःwas mocked/laughed at
हसितः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootहसित (कृदन्त; √हस् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (was laughed at)
अतीवexcessively
अतीव:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअतीव (अव्यय)
Formपरिमाणार्थक-अव्यय (intensifier adverb)
तानभङ्गतयाbecause of breaking the notes / note-distortion
तानभङ्गतया:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Roottāna + bhaṅgatā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (तानस्य भङ्गता) हेतौ (as the cause/means)
गतःwent away
गतः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगत (कृदन्त; √गम् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तरि-भावे (went/left)

Audumbarī (continuing her account)

Type: kshetra

Scene: Nārada appears playing the vipaṃcī freely; Audumbarī, ignorant of tāna and mūrcchanā nuances, laughs at what she thinks are broken notes—capturing the moment of inadvertent offense.

A
Audumbarī
N
Nārada
V
vipaṃcī

FAQs

Mockery born of ignorance becomes an offense (aparādha); humility toward sacred persons and arts is dharma.

No site is named here; it explains the karmic trigger that later connects to a tīrtha-based resolution.

None—this verse narrates the cause of the curse.