Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 47

यत्तच्च दृश्यते तोयं समीपस्थं तथा बहु । अत्र स्नात्वा शुचिर्भूत्वा गौरीमभ्यर्च्य भक्तितः । पिबामि सलिलं पश्चात्सुस्वादु सरसीभवम्

yattacca dṛśyate toyaṃ samīpasthaṃ tathā bahu | atra snātvā śucirbhūtvā gaurīmabhyarcya bhaktitaḥ | pibāmi salilaṃ paścātsusvādu sarasībhavam

Et cette eau que l’on voit, proche et abondante : ici je me baigne, je deviens pur, j’honore Gaurī avec dévotion, puis seulement je bois cette eau, très douce, comme née d’un lac.

यत्which
यत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सम्बन्धवाचक सर्वनाम (relative pronoun: 'which')
तत्that
तत्:
Karta (Correlative subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; निर्देशवाचक सर्वनाम (correlative: 'that')
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक
दृश्यतेis seen, appears
दृश्यते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formलट् (Present/लट्), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; आत्मनेपद; कर्मणि-प्रयोग (passive: 'is seen/appears')
तोयम्water
तोयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
समीपस्थम्nearby
समीपस्थम्:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसमीप-स्थ (प्रातिपदिक; समीप + स्थ)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण; समासः—तत्पुरुष (समीपे स्थितम्)
तथाalso, likewise
तथा:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार/समुच्चयार्थ (adverb: 'also/likewise')
बहुmuch, abundant
बहु:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण (agreeing with तोयम्)
अत्रhere
अत्र:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (adverb of place: 'here')
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Kriya-viseshana (Gerundial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Root√स्ना (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund): 'having bathed'
शुचिःpure
शुचिः:
Karta (Subject complement/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण (of implicit 'I')
भूत्वाhaving become
भूत्वा:
Kriya-viseshana (Gerundial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Root√भू (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund): 'having become'
गौरीम्Gaurī (Pārvatī)
गौरीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootगौरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
अभ्यर्च्यhaving worshipped
अभ्यर्च्य:
Kriya-viseshana (Gerundial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअभि-√अर्च् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund): 'having worshipped'
भक्तितःwith devotion
भक्तितः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootभक्ति (प्रातिपदिक)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त अव्यय (ablatival adverb): 'out of devotion/devoutly'
पिबामिI drink
पिबामि:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√पा (धातु)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष (1st), एकवचन; परस्मैपद
सलिलम्water
सलिलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसलिल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
पश्चात्afterwards
पश्चात्:
Kala (Temporal/काल)
TypeIndeclinable
Rootपश्चात् (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (adverb: 'afterwards')
सुस्वादुvery sweet-tasting
सुस्वादु:
Karma (Object qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु-स्वादु (प्रातिपदिक; सु + स्वादु)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण (of सलिलम्); समासः—कर्मधारय (सु + स्वादु)
सरसीभवम्becoming/like a lake (lake-like)
सरसीभवम्:
Karma (Object qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootसरसी-भव (प्रातिपदिक; सरसी + भव)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषण; समासः—तत्पुरुष (सरसीभवम् = सरसीरूपं/सरसीसम्भवम्)

Unspecified narrator within Nāgara-khaṇḍa Tīrthamāhātmya

Type: kund

Scene: A pilgrim bathes at a clear water-source, then stands purified offering flowers to a small shrine or icon of Gaurī; afterwards drinks cupped sweet water, with a serene, grateful expression.

G
Gaurī

FAQs

The correct order of dharma at a tīrtha is purity and worship first; even urgent needs like thirst are fulfilled after honoring the deity.

A nearby abundant water-source functioning as a tīrtha is praised, but the specific place-name is not present in this verse alone.

Snāna (bathing), becoming śuci (ritually pure), abhyarcana (worship) of Gaurī, and then drinking the water afterward.