Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 23

सूत उवाच । एवमुक्त्वा द्विजाः सर्वे जग्मुः स्वंस्वं निकेतनम् । पुष्पोपि च समुद्विग्नो वैलक्ष्यं परमं गतः

sūta uvāca | evamuktvā dvijāḥ sarve jagmuḥ svaṃsvaṃ niketanam | puṣpopi ca samudvigno vailakṣyaṃ paramaṃ gataḥ

Sūta dit : Ayant ainsi parlé, tous les brāhmanes s’en allèrent chacun à sa demeure ; et Puṣpa aussi, profondément troublé, tomba dans une honte et un abattement extrêmes.

सूतःSūta
सूतः:
Karta (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (Nom, Sg)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन (3rd person singular)
एवम्thus
एवम्:
Prakara (Manner/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb: ‘thus’)
उक्त्वाhaving said
उक्त्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Root√वच् (धातु) + क्त्वा
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund), ‘having said’
द्विजाःthe twice-born (Brahmins)
द्विजाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (Nom, Pl)
सर्वेall
सर्वे:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (Nom, Pl)
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन (3rd person plural)
स्वम्one's own
स्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (Acc, Sg)
स्वम्(each) his own
स्वम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (Acc, Sg); पुनरुक्ति—‘each his own’
निकेतनम्dwelling, home
निकेतनम्:
Gati/Karma (Destination/गति-कर्म)
TypeNoun
Rootनिकेतन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (Acc, Sg)
पुष्पःPuṣpa (proper name)
पुष्पः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुष्प (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (Nom, Sg)
अपिalso
अपि:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अपेक्षार्थक-निपात (particle: ‘also/even’)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
समुद्विग्नःdistressed, agitated
समुद्विग्नः:
Predicate complement (विशेष्य-विशेषणभाव)
TypeAdjective
Rootसम्-उद्-√विज् (धातु) + क्त (कृत्प्रत्यय)
Formक्त-कृदन्त (past participle used adjectivally), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘agitated/distressed’
वैलक्ष्यम्embarrassment, shame
वैलक्ष्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवैलक्ष्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (Acc, Sg)
परमम्great, extreme
परमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन (Acc, Sg)
गतःattained, reached
गतः:
Kriya (Result state/क्रिया-फल)
TypeVerb
Root√गम् (धातु) + क्त (कृत्प्रत्यय)
Formक्त-कृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘having gone/attained’

Sūta

Scene: A group of brāhmaṇas depart along a village path; Puṣpa remains behind, head bowed, hands clasped, face flushed with shame and worry.

S
Sūta
D
dvijāḥ (Brāhmaṇas)
P
Puṣpa

FAQs

When dharma is clarified by the wise, the wrongdoer is left to face remorse and the need for correction.

No holy site is named in this verse; it is a narrative bridge within the Tīrthamāhātmya.

None directly; it concludes the rebuke scene and sets up the next action.