Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 34

तस्मात्सर्वप्रयत्नेन कृत्वा पापं विजानता । प्रायश्चित्तं तु कर्तव्यं यथोक्तं ब्राह्मणो दितम्

tasmātsarvaprayatnena kṛtvā pāpaṃ vijānatā | prāyaścittaṃ tu kartavyaṃ yathoktaṃ brāhmaṇo ditam

C’est pourquoi, avec tous ses efforts, celui qui sait avoir commis une faute doit accomplir le prāyaścitta (expiation) exactement tel que l’ont prescrit les brāhmaṇa.

तस्मात्therefore/from that reason
तस्मात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootतस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअव्यय-प्रयोगः (तस्मात् इति हेत्वर्थे/तस्मादर्थे), ablative-sense adverbial usage
सर्वप्रयत्नेनwith all effort
सर्वप्रयत्नेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + प्रयत्न (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (सर्वः प्रयत्नः यस्य/सर्वप्रयत्नः)
कृत्वाhaving done
कृत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund/Absolutive), ‘having done’
पापम्sin
पापम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
विजानताby one who knows (it)
विजानता:
Karta (Agent/कर्ता) (participial qualifier)
TypeVerb
Rootवि + ज्ञा (धातु)
Formवर्तमान-कृदन्त (शतृ/Present active participle), पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; ‘knowing/being aware’
प्रायश्चित्तम्expiation
प्रायश्चित्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रायश्चित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन (वाक्ये कर्म/विधेय-रूपे)
तुindeed/but
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधानार्थ/विरोधार्थ-निपात (particle)
कर्तव्यम्must be done
कर्तव्यम्:
Vidhi (Obligation predicate)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formकृत्य-प्रत्ययान्त (तव्यत्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विधिलिङ्गार्थः—‘should be done’
यथोक्तम्as prescribed
यथोक्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootयथा (अव्यय) + उक्त (कृदन्त; वच्/वद् धातु)
Formअव्ययीभाव-समासः; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘as stated’
ब्राह्मणोदितम्spoken by a Brahmin
ब्राह्मणोदितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक) + उदित (कृदन्त; वद्/उद्+इ धातु-प्रयोगः ‘said/uttered’)
Formतत्पुरुष-समासः (ब्राह्मणेन उदितम्); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन

Mārkaṇḍeya

Type: kshetra

Scene: A penitent householder approaches venerable brāhmaṇas seated in a tīrtha-āśrama, receiving precise instructions for expiation; atmosphere of restraint and moral clarity.

M
Mārkaṇḍeya
B
Brāhmaṇas (elders/authorities)
R
Rohitāśva

FAQs

Recognizing one’s fault should immediately lead to disciplined expiation; dharma is restored through prescribed corrective action.

Not specified in this verse.

Perform prāyaścitta with full effort, following the brāhmaṇas’ stated procedure.