Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 2

सूत उवाच । स मांडव्यो मुनिः पूर्वं तीर्थयात्रां समाचरन् । अस्मिन्क्षेत्रे समायातः श्रद्धया परया युतः

sūta uvāca | sa māṃḍavyo muniḥ pūrvaṃ tīrthayātrāṃ samācaran | asminkṣetre samāyātaḥ śraddhayā parayā yutaḥ

Sūta dit : Jadis, le sage Māṇḍavya, accomplissant un pèlerinage aux tīrthas, parvint en cette contrée sainte, animé d’une foi suprême.

सूतःSūta
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
माण्डव्यःMāṇḍavya
माण्डव्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमाण्डव्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; व्यक्तिनाम
मुनिःsage
मुनिः:
Apposition (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
पूर्वम्formerly
पूर्वम्:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formकालवाचक अव्यय (adverb of time)
तीर्थयात्राम्pilgrimage
तीर्थयात्राम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक) + यात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (तीर्थस्य यात्रा)
समाचरन्practising/undertaking
समाचरन्:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeVerb
Rootसम् + आ + चर् (धातु)
Formकृदन्त: शतृ (Present Active Participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; परस्मैपद-भाव
अस्मिन्in this
अस्मिन्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; विशेषण (क्षेत्रे)
क्षेत्रेin the region/holy field
क्षेत्रे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
समायातःhaving arrived
समायातः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + या (धातु)
Formकृदन्त: क्त (Past Active/Passive Participle used in active sense), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, एकवचन
परयाsupreme/great
परया:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; विशेषण (श्रद्धया)
युतःendowed (with)
युतः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootयुज् (धातु)
Formकृदन्त: क्त (PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (समायातः)

Sūta (Lomaharṣaṇa/Sauti)

Tirtha: Viśvāmitrī (contextual)

Type: tirtha

Listener: Ṛṣayaḥ

Scene: Māṇḍavya, austere and radiant, walks with staff and water-pot toward a river-ford; the kṣetra appears serene—trees, birds, and a glinting waterline—his posture conveys unwavering faith.

S
Sūta
M
Māṇḍavya

FAQs

Pilgrimage becomes truly fruitful when undertaken with parā-śraddhā—deep, unwavering faith.

The verse introduces the holy kṣetra that will be identified in the following verses as the Viśvāmitrī (Viśvāmitra-associated) tīrtha.

The verse indicates tīrtha-yātrā (pilgrimage practice) as a dharmic observance; specific rites appear in subsequent verses.