Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

तस्य भार्याऽभवत्साध्वी रूपौदार्यसमन्विता । त्रैलोक्यसुन्दरी साक्षाल्लक्ष्मीरिव मधुद्विषः

tasya bhāryā'bhavatsādhvī rūpaudāryasamanvitā | trailokyasundarī sākṣāllakṣmīriva madhudviṣaḥ

Son épouse était une femme vertueuse, parée de beauté et de noble générosité—charmante dans les trois mondes, telle Lakṣmī elle-même auprès du vainqueur de Madhu (Viṣṇu).

तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; सर्वनाम
भार्याwife
भार्या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभार्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अभवत्was, became
अभवत्:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
साध्वीvirtuous, chaste
साध्वी:
Viśeṣaṇa (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसाध्वी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; भार्यायाः विशेषणम्
रूपौदार्यसमन्विताendowed with beauty and generosity
रूपौदार्यसमन्विता:
Viśeṣaṇa (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootरूप + औदार्य + समन्वित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तृतीया-तत्पुरुषः/सम्बन्धः: ‘रूपेण औदार्येण च समन्विता’ (endowed with beauty and generosity)
त्रैलोक्यसुन्दरीthe beauty of the three worlds
त्रैलोक्यसुन्दरी:
Viśeṣaṇa (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रैलोक्य + सुन्दरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (त्रैलोक्यस्य सुन्दरी)
साक्षात्directly, in person
साक्षात्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसाक्षात् (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण): ‘प्रत्यक्षम्/directly, in person’
लक्ष्मीःLakṣmī
लक्ष्मीः:
Upamāna (Standard of comparison/उपमान)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
इवlike, as if
इव:
Upamā (Simile marker/उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formअव्यय (उपमावाचक particle)
मधुद्विषःof Madhudviṣ (Viṣṇu, slayer/enemy of Madhu)
मधुद्विषः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमधु + द्विष् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः (मधुं द्वेष्टि इति—मधुद्विट्) विष्णोः नाम

Sūta

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis (assembly)

Scene: Portrait-like introduction of Pūṇakalā: a virtuous, generous, Lakṣmī-like wife in the forest hermitage, radiating auspicious beauty.

H
Hārīta
L
Lakṣmī
V
Viṣṇu (Madhudviṣ)

FAQs

Purāṇas link outer beauty with inner virtue and generosity, presenting ethical excellence as a form of sacred radiance.

Indirectly, the verse supports the local māhātmya by introducing key persons whose lives catalyze the manifestation of local devī/tīrtha features.

None; it is descriptive characterization within the origin narrative.