Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 54

ऋषय ऊचुः । शुक्लतीर्थं कथं जातं तत्र त्वं सूतनंदन । विस्तरेण समाचक्ष्व परं कौतूहलं हि नः

ṛṣaya ūcuḥ | śuklatīrthaṃ kathaṃ jātaṃ tatra tvaṃ sūtanaṃdana | vistareṇa samācakṣva paraṃ kautūhalaṃ hi naḥ

Les sages dirent : « Ô fils de Sūta, comment Śuklatīrtha prit-il naissance en ce lieu ? Expose-le-nous en détail, car une grande curiosité nous habite. »

ऋषयःthe sages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st case), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन
शुक्लतीर्थम्the Śukla-tīrtha
शुक्लतीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशुक्ल (प्रातिपदिक) + तीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन; कर्म; कर्मधारयः (शुक्लं तीर्थम्)
कथम्how
कथम्:
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नार्थक-अव्यय (how)
जातम्arisen, come into being
जातम्:
TypeAdjective
Rootजन् (धातु) → जात (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘शुक्लतीर्थम्’ इत्यस्य विशेषणम्
तत्रthere
तत्र:
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (there)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा (1st case), एकवचन
सूतनन्दनO son of the Sūta
सूतनन्दन:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक) + नन्दन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (सूतस्य नन्दनः)
विस्तरेणin detail
विस्तरेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविस्तर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd case), एकवचन; प्रकार/उपायवाचक (in detail)
समाचक्ष्वtell, explain
समाचक्ष्व:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्+आ+चक्ष् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), आत्मनेपद, मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन
परम्great, supreme
परम्:
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन; ‘कौतूहलम्’ इत्यस्य विशेषणम्
कौतूहलम्curiosity
कौतूहलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकौतूहल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd case), एकवचन
हिindeed
हि:
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formहेतौ/निश्चयार्थक-निपात (indeed/for)
नःof us/our
नः:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमपुरुष-सर्वनाम, षष्ठी (6th case), बहुवचन; स्वत्व/सम्बन्ध (of us)

Ṛṣis (Sages)

Tirtha: Śuklatīrtha

Type: kshetra

Listener: Sūtanandana (son of Sūta)

Scene: A circle of sages seated in a forest hermitage, addressing Sūta’s son with folded hands; the tīrtha’s bright waters hinted in the distance; the moment of inquiry before the origin story unfolds.

Ś
Śuklatīrtha
S
Sūta

FAQs

Sacred geography is preserved through attentive questioning and faithful transmission of tīrtha-origins (māhātmya).

Śuklatīrtha, whose origin the sages request Sūta to narrate.

None explicitly; the verse introduces an inquiry into the tīrtha’s origin.