Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 43

मम राज्यं क्षणेनैव नीतं दैववशात्तवया । तथा ह्येतानि तान्येन रत्नानि सुबहून्यपि । गतानि तत्क्षणादेव यत्नानीतानि वै त्वया

mama rājyaṃ kṣaṇenaiva nītaṃ daivavaśāttavayā | tathā hyetāni tānyena ratnāni subahūnyapi | gatāni tatkṣaṇādeva yatnānītāni vai tvayā

«En un instant, mon royaume m’a été ravi par toi, sous la contrainte du destin. De même, quantité de joyaux précieux—bien que rassemblés par toi au prix de grands efforts—furent emportés à l’instant même.»

ममmy
मम:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootअस्मद् (प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/सम्बन्ध), एकवचन; उत्तमपुरुष सर्वनाम
राज्यम्kingdom, sovereignty
राज्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootराज्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अत्र कर्म (नीतम् इति)
क्षणेनin a moment
क्षणेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootक्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), एकवचन; कालकरणे (instrumental of time)
एवindeed/just
एव:
Particle (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक निपात
नीतम्was taken away/led away
नीतम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनी (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन (राज्यम् इति सह)
दैव-वशात्due to fate’s power
दैव-वशात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootदैव (प्रातिपदिक) + वश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/अपादान), एकवचन; तृतीया/पञ्चमीभावे हेत्वर्थः; षष्ठी-तत्पुरुष (दैवस्य वशः)
त्वयाby you
त्वया:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), एकवचन; मध्यमपुरुष सर्वनाम
तथाlikewise
तथा:
Adverbial (Manner)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (thus/likewise)
हिindeed/for
हि:
Particle (Reason/Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/हेतुवाचक निपात
एतानिthese
एतानि:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootएतद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (रत्नानि इति)
तानिthose
तानि:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootतद् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (रत्नानि इति)
एनby him/this one
एन:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootएतद् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (3rd/करण), एकवचन; सर्वनाम (एनेन)
रत्नानिjewels
रत्नानि:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootरत्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन
सु-बहूनिvery many
सु-बहूनि:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + बहु (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (रत्नानि इति); सु- उपसर्गेण अतिशयार्थः
अपिeven/also
अपि:
Particle (Addition)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अप्यर्थक निपात (also/even)
गताःwent away, were gone
गताः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (past participle, क्त); नपुंसकलिङ्गे बहुवचनं रूपम् ‘गताः/गतानि’—अत्र ‘रत्नानि’ (नपुंसक) इत्यनुसारात् अर्थतः ‘गतानि’; प्रथमा, बहुवचन
तत्-क्षणात्from that very moment
तत्-क्षणात्:
Apadana (Source/Time-from)
TypeNoun
Rootतत् (प्रातिपदिक) + क्षण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/अपादान), एकवचन; कर्मधारय (तत् क्षणः)
एवindeed
एव:
Particle (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक निपात
यत्न-आनीतानिbrought with effort
यत्न-आनीतानि:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootयत्न (प्रातिपदिक) + आ-नी (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (रत्नानि इति); तृतीया-तत्पुरुष (यत्नेन आनीतानि)
वैindeed
वै:
Particle (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चयार्थक निपात
त्वयाby you
त्वया:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (प्रातिपदिक)
Formत्रिलिङ्ग, तृतीया, एकवचन

Indra (lament and reflection to Bali)

Tirtha: Sutala (mythic realm)

Type: kshetra

Scene: A speaker recalls sudden loss of kingdom and jewels, emphasizing the swiftness of reversal; the mood is sober, with symbols of fallen regalia and scattered gems.

I
Indra
B
Bali
D
Daiva (fate)

FAQs

Royal power and wealth are unstable; recognizing fate’s turns encourages humility and detachment.

No tīrtha is named; the verse is a moral reflection within Kedārakhaṇḍa’s larger sacred narrative.

None explicitly; the emphasis is on understanding impermanence and acting wisely.