Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 54

स्वयमेव तदा देवी सुन्दरी राजकन्यका । तथाभूतां च तां दृष्ट्वा ऋषिरुद्दालकोऽब्रवीत्

svayameva tadā devī sundarī rājakanyakā | tathābhūtāṃ ca tāṃ dṛṣṭvā ṛṣiruddālako'bravīt

Alors Sundarī, la jeune princesse, accomplissait tout de ses propres mains. La voyant ainsi à l’œuvre, le sage Uddālaka prit la parole.

स्वयम्herself
स्वयम्:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formस्वयम्-शब्दः (indeclinable adverb)
एवindeed, just
एव:
निपात (Particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphatic particle)
तदाthen
तदा:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
देवीthe goddess/lady
देवी:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
सुन्दरीSundarī
सुन्दरी:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसुन्दरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; देवी इत्यस्य समानाधिकरणम्
राजकन्यकाthe princess
राजकन्यका:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराज + कन्यका (प्रातिपदिक)
Formसमासः षष्ठी-तत्पुरुष (‘king’s maiden’), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समानाधिकरणम्
तथाभूताम्such (as she was), in that state
तथाभूताम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootतथा + भूत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (‘thus become/such’), स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन; ताम् इति विशेष्यस्य विशेषणम्
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक-अव्यय (conjunction)
ताम्her
ताम्:
कर्म (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वक्रिया (Gerundial/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund)
ऋषिःthe sage
ऋषिः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
उद्दालकःUddālaka
उद्दालकः:
कर्ता (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootउद्दालक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; ऋषिः इत्यस्य विशेषण/नाम
अब्रवीत्said, spoke
अब्रवीत्:
क्रिया (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन, परस्मैपद

Lomaharṣaṇa/Sūta (deduced: Māheśvarakhaṇḍa narration style)

Tirtha: Śiva-mandira-sevā setting (within Kedārakhaṇḍa exemplum)

Type: kshetra

Listener: Internal audience (unspecified)

Scene: Sundarī sweeping alone in the temple courtyard; the sage Uddālaka arrives, staff in hand, matted hair, calm gaze; he pauses, observing her devotion before speaking.

S
Sundarī
U
Uddālaka
Ś
Śiva (context)

FAQs

True devotion expresses itself in personal effort and humility, regardless of status.

Kedāra’s Śaiva environment, where even royalty is drawn into simple acts of service.

Implied continuation of saṃmārjana (temple cleaning) as devotional practice.