Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 33

दृष्ट्वा च कांतिं त्वरितोऽथ चंद्रो नीराजितो देवगणैस्तदानीम् । वादित्रगोषैस्तुमुलैरनेकैर्मृदंगशंखैः पटहैरनेकैः

dṛṣṭvā ca kāṃtiṃ tvarito'tha caṃdro nīrājito devagaṇaistadānīm | vāditragoṣaistumulairanekairmṛdaṃgaśaṃkhaiḥ paṭahairanekaiḥ

Voyant son éclat, Candra s’avança en hâte; à cet instant, les cohortes des dieux lui rendirent les honneurs rituels, au milieu d’un tumulte de nombreux instruments—tambours, conques et maints timbales.

दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु) → दृष्ट्वा (कृदन्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (absolutive/gerund)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक अव्यय (conjunction)
कान्तिम्splendour/beauty
कान्तिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकान्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
त्वरितःhastened/quick
त्वरितः:
Karta (Subject complement/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्वरित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; चन्द्रः इति विशेष्यस्य विशेषणम्
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय (particle), अनन्तरार्थे/प्रसङ्गे
चन्द्रःthe Moon
चन्द्रः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootचन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन
नीराजितःwas honored/waved (with lights)
नीराजितः:
Karta (Subject complement/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootनि + राज् (धातु) → नीराजित (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; चन्द्रः इति विशेष्यस्य विशेषणम्
देवगणैःby the hosts of gods
देवगणैः:
Kartr (Agent in passive/कर्तृ)
TypeNoun
Rootदेव + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण/कर्तृ-करण), बहुवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (देवानां गणाः)
तदानीम्at that time
तदानीम्:
Kāla (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootतदानीम् (अव्यय)
Formकालवाचक अव्यय (temporal adverb)
वादित्रगोषैःwith sounds of instruments
वादित्रगोषैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवादित्र + घोष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (वादित्राणां घोषाः)
तुमुलैःtumultuous
तुमुलैः:
Karana (Instrument qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootतुमुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘वादित्रगोषैः’ इति विशेषणम्
अनेकैःmany
अनेकैः:
Karana (Instrument qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनेक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘वादित्रगोषैः’ इत्यादीनां विशेषणम्
मृदङ्गशङ्खैःwith drums and conches
मृदङ्गशङ्खैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमृदङ्ग + शङ्ख (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (मृदङ्गाश्च शङ्खाश्च)
पटहैःwith kettledrums
पटहैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपटह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन
अनेकैःmany
अनेकैः:
Karana (Instrument qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअनेक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘पटहैः’ इति विशेषणम्

Sūta (Lomaharṣaṇa)

Listener: Implied dvija audience from surrounding verses

Scene: Candra’s radiance draws the gods; they perform nīrājana (circling lamps) while a tumult of instruments—mṛdaṅga, śaṅkha, paṭaha—fills the air; Candra moves swiftly, haloed, amid celebratory motion.

C
Candra
D
Deva-gaṇa
Ś
Śaṅkha
M
Mṛdaṅga
P
Paṭaha

FAQs

Divine radiance is met with devotion and sacred sound; honoring the auspicious (maṅgala) is itself a purifying dharma.

Indirectly tied to Kedāra-khaṇḍa’s sacred geography; the verse depicts a celestial celebration rather than a named terrestrial tīrtha.

A model of nīrājana (ceremonial honoring/āratī) accompanied by conch and drums is implied as a devotional form.