Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 50

विबुध्यैव च पर्यंकाद्योगनिद्रां विहाय सः । लक्ष्मीकरयुगांभोजलालितांघ्रिसरोरुहः

vibudhyaiva ca paryaṃkādyoganidrāṃ vihāya saḥ | lakṣmīkarayugāṃbhojalālitāṃghrisaroruhaḥ

Aussitôt éveillé, il se leva de sa couche et abandonna son sommeil yogique ; lui dont les pieds de lotus sont doucement caressés par les deux mains de lotus de Lakṣmī.

विबुध्यhaving awakened
विबुध्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootबुध् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Absolutive/Gerund); उपसर्गः वि-
एवindeed
एव:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic particle)
and
:
Avyaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्ययम् (conjunction)
पर्यङ्कात्from the couch
पर्यङ्कात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootपर्यङ्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचनम्
योगनिद्राम्yogic sleep
योगनिद्राम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयोग + निद्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचनम्
विहायhaving abandoned
विहाय:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootहा (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (Absolutive/Gerund); उपसर्गः वि-
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचनम्; सर्वनाम
लक्ष्मीकरयुगाम्भोजलालिताङ्घ्रिसरोरुहःhe whose lotus-feet are caressed by Lakṣmī’s two lotus-hands
लक्ष्मीकरयुगाम्भोजलालिताङ्घ्रिसरोरुहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootलक्ष्मी + कर + युग + अम्भोज + लालित + अङ्घ्रि + सरोरुह (प्रातिपदिक-समूह)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचनम्; बहुव्रीहिः—(लक्ष्म्याः करयुगाम्भोजैः लालिते अङ्घ्रिसरोरुहे यस्य)

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced)

Tirtha: Anantaśayana/Śeṣaśāyī archetype (iconic tīrtha motif)

Type: kshetra

Scene: Viṣṇu rises from his couch, casting off yogic slumber; Lakṣmī’s lotus-hands gently touch and caress his lotus-feet, emphasizing both sovereignty and tenderness.

L
Lakṣmī
V
Viṣṇu (implied as Garuḍadhvaja/Govinda)

FAQs

The Lord’s transcendence (yoganidrā) and compassion coexist—he ‘awakens’ to protect when beings seek refuge.

No particular tīrtha; the verse is devotional description (stuti-rūpa) of the Lord.

None.