Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 78

इत्युक्त्वा पृच्छ्य राजानं लब्धानुज्ञो द्विजोत्तमः । विवेश स्वाश्रमं तुष्टो नृपोप्याश्चर्यवानभूत्

ityuktvā pṛcchya rājānaṃ labdhānujño dvijottamaḥ | viveśa svāśramaṃ tuṣṭo nṛpopyāścaryavānabhūt

Ayant ainsi parlé, après s’être adressé au roi et avoir reçu sa permission, le meilleur des brāhmanes, satisfait, entra dans son propre āśrama ; et le roi, lui aussi, fut saisi d’émerveillement.

इतिthus
इति:
Sambandha (Discourse marker/निपात)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्ययम्; उद्धरण-समाप्त्यर्थक-निपातः (quotative particle)
उक्त्वाhaving said
उक्त्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootवच् (धातु) + क्त्वा (क्त्वान्त-कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्ययम् (absolutive/gerund); पूर्वक्रिया (having done earlier)
पृच्छ्यhaving asked
पृच्छ्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootप्रच्छ् (धातु) + ल्यप् (क्त्वा-समकक्षः) → पृच्छ्य (अव्यय)
Formल्यपन्त-अव्ययम् (gerund); पूर्वक्रिया
राजानम्the king
राजानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
लब्धानुज्ञःhaving obtained permission
लब्धानुज्ञः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootलब्ध (लभ्-धातु, क्त-कृदन्त) + अनुज्ञा (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (अनुज्ञा लब्धा यस्य)
द्विजोत्तमःthe best of Brahmins
द्विजोत्तमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयः (उत्तमः द्विजः)
विवेशentered
विवेश:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + विश् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्
स्वाश्रमम्his own hermitage
स्वाश्रमम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्व (प्रातिपदिक) + आश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः (स्वस्य आश्रमः)
तुष्टःpleased, satisfied
तुष्टः:
Karta (Agent qualifier/कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootतुष् (धातु) + क्त → तुष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्तृ-विशेषणम्
नृपःthe king
नृपः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्ययम्; समुच्चय/अप्यर्थक-निपातः (also/even)
आश्चर्यवान्astonished, full of wonder
आश्चर्यवान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआश्चर्यवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; मतुप्-प्रत्ययान्त (possessive)
अभूत्became
अभूत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलुङ्-लकारः (Aorist/Imperfective past), प्रथम-पुरुषः, एकवचनम्; परस्मैपदम्

Narrator (Skanda, in Kāśīkhaṇḍa context)

Tirtha: Kāśī (Avimukta)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and sages (frame)

Scene: The brahmin, having delivered counsel, receives the king’s respectful permission and walks toward a leafy hermitage; the king remains seated, eyes widened in wonder.

D
Dvijottama (foremost Brahmin)
R
Rājan (the King)

FAQs

Respectful conduct between ruler and sage—permission, humility, and contentment—supports dharma and social harmony.

The background remains Kāśī (Vārāṇasī), but this verse narrates a departure scene rather than a tīrtha description.

None; it describes courteous leave-taking and the king’s astonishment.