Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 110

इत्थं द्विजेंद्र निजभृत्यगणान्सदैव संशिक्षयेदवनिगान्स हि धर्मराजः । अन्येपि ये हरिहरांकधरा धरायां ते दूरतः पुनरहो परिवर्जनीयाः

itthaṃ dvijeṃdra nijabhṛtyagaṇānsadaiva saṃśikṣayedavanigānsa hi dharmarājaḥ | anyepi ye hariharāṃkadharā dharāyāṃ te dūrataḥ punaraho parivarjanīyāḥ

Ainsi, ô le meilleur des brahmanes, Dharmarāja (Yama) instruit sans cesse sa propre troupe de serviteurs. Quant à ceux qui, sur la terre, ne portent que les marques extérieures de Hari et de Hara—hélas !—il faut encore les éviter de loin, si leur conduite est impure.

इत्थम्thus/in this manner
इत्थम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइत्थम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb of manner)
द्विजेन्द्रO best of Brahmins
द्विजेन्द्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज + इन्द्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (द्विजानाम् इन्द्रः)
निजभृत्यगणान्his own groups of servants
निजभृत्यगणान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनिज + भृत्य + गण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), बहुवचन; कर्मधारय-समासः (निजाः भृत्यगणाः)
सदैवalways
सदैव:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसदा + एव (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (adverb)
संशिक्षयेत्should instruct/train
संशिक्षयेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + शिक्ष् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथम-पुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
अवनिगान्kings/rulers
अवनिगान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअवनि + ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (अवनेः गाः/गाः इव; अवनिगः = राजा/भूपः)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
हिindeed/for
हि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle; emphasis/causal)
धर्मराजःDharmarāja
धर्मराजः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootधर्म + राजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (धर्मस्य राजा)
अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle; also/even)
येwho
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; सम्बन्ध-सर्वनाम (relative pronoun)
हरिहराङ्कधराःthose bearing the mark/emblem of Hari and Hara
हरिहराङ्कधराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि + हर + अङ्क + धर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; बहुव्रीहिः (हरि-हरयोः अङ्कं धारयन्ति ये/हरिहराङ्कधरा)
धरायाम्on the earth
धरायाम्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootधरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
तेthey/those
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; सर्वनाम
दूरतःfrom afar
दूरतः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootदूरतस् (अव्यय/तसिल्)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त-अव्यय (ablatival adverb: from afar)
पुनःagain/further
पुनः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb: again/further)
अहोalas/oh!
अहो:
Sambandha (Exclamation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअहो (अव्यय)
Formविस्मय/उद्गार-अव्यय (interjection)
परिवर्जनीयाःare to be avoided
परिवर्जनीयाः:
Kriya (Predicate/विधेय)
TypeAdjective
Rootपरि + वर्जनीय (कृदन्त-प्रातिपदिक; वर्ज् धातोः)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; भाव्य/कर्तव्य (gerundive), ‘to be avoided’

Skanda (deduced; addressing a Brahmin listener within Kāśīkhaṇḍa frame)

Tirtha: Kāśī (contextual)

Type: kshetra

Listener: Dvijendra (‘O best of Brahmins’ explicitly addressed)

Scene: Dharmarāja instructs Yamadūtas in a stern yet just court; in a contrasting vignette, pretenders wearing sectarian marks are shown being avoided/flagged from afar due to impure conduct.

D
Dharmarāja (Yama)
H
Hari (Viṣṇu)
H
Hara (Śiva)
Y
Yama’s attendants (implied)

FAQs

Outer religious symbols are not substitutes for righteous conduct; dharma is proven by character, not costume.

The verse sits within the Kāśīkhaṇḍa’s Kāśī-centered teaching, emphasizing the moral standards expected in a liberation-giving sacred city.

No specific rite; it prescribes ethical discernment—avoiding association with those who misuse sacred emblems.