Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 7

पाणिभ्यां परितः प्रपीड्य सुदृढं निश्चोत्य निश्चोत्य च ब्रह्मांडं सकलं पचेलिमरसालोच्चैः फलाभं मुहुः । पायंपायमपायतस्त्रिजगतीमुन्मत्तवत्तै रसैर्नृत्यंस्तांडवडंबरेण विधिनापायान्महाभैरवः

pāṇibhyāṃ paritaḥ prapīḍya sudṛḍhaṃ niścotya niścotya ca brahmāṃḍaṃ sakalaṃ pacelimarasāloccaiḥ phalābhaṃ muhuḥ | pāyaṃpāyamapāyatastrijagatīmunmattavattai rasairnṛtyaṃstāṃḍavaḍaṃbareṇa vidhināpāyānmahābhairavaḥ

Pressant fortement de ses deux mains, et pressant encore et encore, Mahābhairava, pour ainsi dire, extrait et cuit l’œuf cosmique tout entier, en tirant sans cesse son suc, tel le jus opulent d’un fruit mûr. Buvant et rebuvant ces nectars enivrants, il danse—selon le rite ordonné—dans le fracas éclatant du Tāṇḍava, tandis que les trois mondes chancellent.

पाणिभ्याम्with (his) two hands
पाणिभ्याम्:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपाणि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), द्विवचन (Dual)
परितःall around
परितः:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपरितः (अव्यय)
Formअव्यय; उपसर्गसदृश/क्रियाविशेषण (adverb: 'all around')
प्रपीड्यhaving pressed
प्रपीड्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootपीड् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त (Gerund/Absolutive), उपसर्गः प्र-; 'having pressed/squeezed'
सुदृढम्very firmly
सुदृढम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसुदृढ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); समासः सु+दृढ
निश्चोत्यhaving squeezed out
निश्चोत्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootच्युत्/च्यव् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त (Gerund/Absolutive), उपसर्गः निस्-; 'having squeezed out/expressed'
निश्चोत्यhaving squeezed out again
निश्चोत्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootच्युत्/च्यव् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त (Gerund/Absolutive), पुनरुक्ति (repetition for emphasis)
and
:
Samuccaya (Coordination/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
ब्रह्माण्डम्the cosmic egg/universe
ब्रह्माण्डम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootब्रह्माण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); समासः ब्रह्मणः अण्डम् (षष्ठी-तत्पुरुष)
सकलम्entire
सकलम्:
Karma-vishesana (Object qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootसकल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular)
पचेत्would cook
पचेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपच् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
इलिमरसालोच्चैःwith very high/loud (ilima-rasa?)
इलिमरसालोच्चैः:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइलिमरसा + उच्चैः (प्रातिपदिक/अव्यय)
Formअव्ययीभाव-समास; 'उच्चैः' (adverb: loudly/high) सह 'इलिमरसा' (दुर्लभ/पाठभेद-सम्भाव्य)
फलाभम्fruit-like
फलाभम्:
Karma-vishesana (Object qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootफल + आभ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); समासः फलस्य आभः/आभा (फल-सदृशम्)
मुहुःagain and again
मुहुः:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootमुहुः (अव्यय)
Formअव्यय; पुनरावृत्त्यर्थक (adverb: repeatedly)
पायम्drinking
पायम्:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formल्युट्/घञ्-सम्भाव्य कृदन्त (verbal noun/participle-like), पाठभेद; 'पायम्' (drinking/causing to drink)
पायम्drinking repeatedly
पायम्:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formपुनरुक्ति (repetition for emphasis)
अपायतdrank/caused to drink away
अपायत:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद; उपसर्गः अप-
त्रिजगतिम्the three worlds
त्रिजगतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि + जगत् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); द्विगु-समासः त्रयाणां जगतां समाहारः
उन्मत्तवत्like one mad
उन्मत्तवत्:
Kriya-vishesana (Manner/क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootउन्मत्त + वत् (प्रातिपदिक)
Formअव्ययवत्-प्रयोग (indeclinable-like comparative), 'like a madman'
तैःwith those
तैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन (Plural)
रसैःwith juices/essences
रसैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootरस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), बहुवचन (Plural)
नृत्यन्dancing
नृत्यन्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootनृत् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमान-कृदन्त (Present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (Nominative), एकवचन
ताण्डवडम्बरेणwith the pomp of the tāṇḍava
ताण्डवडम्बरेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootताण्डव + डम्बर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (डम्बर), तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन (Singular); समासः ताण्डवस्य डम्बरः (षष्ठी-तत्पुरुष)
विधिनाby method/according to rule
विधिना:
Karana (Means/करण)
TypeNoun
Rootविधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन (Singular)
अपायात्went away/departed
अपायात्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद; उपसर्गः अप-
महाभैरवःMahābhairava
महाभैरवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा + भैरव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular); समासः महांश्चासौ भैरवः

Skanda (contextual, Kāśīkhaṇḍa narration)

Tirtha: Mahābhairava (Kāśī kṣetra-pāla)

Type: kshetra

Listener: The devotee/sage

Scene: Mahābhairava, colossal and radiant-dark, grips and ‘presses’ the cosmic egg, extracting its essence like ripe fruit-juice; intoxicated by nectars, he performs a thunderous Tāṇḍava as the three worlds sway in awe.

M
Mahābhairava
B
Brahmāṇḍa
T
Tri-jagat (three worlds)
T
Tāṇḍava

FAQs

Bhairava is portrayed as the transcendent power who churns and governs creation itself; the universe is subordinate to Śiva’s fierce grace.

The immediate setting is Kāśīkhaṇḍa’s Bhairava Māhātmya, implicitly tied to Kāśī where Bhairava is central to sacred protection.

No direct prescription; the verse is a stotra-like poetic visualization supporting contemplation and devotional recitation.