Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 32

संस्मरंतोऽथ देवेश मुमापतिमनिंदितम् । ततो देवाः सगन्धर्वा यक्षाश्चोद्विग्नमानसाः । कैलासशिखरं भूय आजग्मुः शिवसन्निधौ

saṃsmaraṃto'tha deveśa mumāpatimaniṃditam | tato devāḥ sagandharvā yakṣāścodvignamānasāḥ | kailāsaśikharaṃ bhūya ājagmuḥ śivasannidhau

Alors, se souvenant du Seigneur sans tache—l’époux d’Umā—ô Seigneur des dieux, les devas, avec les Gandharvas et les Yakṣas, l’esprit troublé par la crainte, se rendirent de nouveau au sommet du Kailāsa, en la présence de Śiva.

संस्मरन्तःremembering
संस्मरन्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + स्मृ (धातु) → संस्मरन्त् (कृदन्त)
Formवर्तमानकाले कृदन्त (शतृ), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; ‘देवाः’ इत्यस्य विशेषणम्
अथthen/now
अथ:
Avyaya (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय, अनुक्रम/आरम्भार्थक निपात
देवेशO Lord of gods
देवेश:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootदेव + ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन; तत्पुरुषः (देवानाम् ईशः)
उमा-पतिम्the husband of Umā (Śiva)
उमा-पतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउमा + पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; तत्पुरुषः (उमायाः पतिः)
अनिन्दितम्blameless
अनिन्दितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअ + निन्दित (प्रातिपदिक/कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त) ‘निन्द्’ से, नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; ‘उमापतिम्’ इत्यस्य विशेषणम् (अत्र पुल्लिङ्गे अपेक्षितं ‘अनिन्दितम्’ पाठभेद/नपुंसक-प्रयोगः)
ततःthen/thereupon
ततः:
Avyaya (Adverb/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, अव्यय-प्रयोग (adverb)
देवाःthe gods
देवाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
सगन्धर्वाःtogether with Gandharvas
सगन्धर्वाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस + गन्धर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; ‘स’ उपसर्गवत् = सहित (with)
यक्षाःYakṣas
यक्षाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
and
:
Avyaya (Conjunction/निपात)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
उद्विग्नमानसाःwith anxious minds
उद्विग्नमानसाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootउद्विग्न + मानस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; कर्मधारयः (उद्विग्नं मानसं येषां ते)
कैलासशिखरम्the peak of Kailāsa
कैलासशिखरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकैलास + शिखर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; तत्पुरुषः (कैलासस्य शिखरम्)
भूयःagain/further
भूयः:
Avyaya (Adverb/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootभूयः (अव्यय)
Formअव्यय, पुनरर्थक/अधिक्यवाचक क्रियाविशेषण
आजग्मुःcame/arrived
आजग्मुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootआ + गम् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपदम्
शिवसन्निधौin the presence of Śiva
शिवसन्निधौ:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशिव + सन्निधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; तत्पुरुषः (शिवस्य सन्निधिः)

Narrator

Tirtha: Kailāsa

Type: peak

Listener: Devēśa / Rājan (as addressed in the narrative)

Scene: A celestial procession—devas, Gandharvas, and Yakṣas—moving anxiously toward the luminous peak of Kailāsa; Śiva’s presence implied by radiance and sacred stillness at the summit.

Ś
Śiva
U
Umā
K
Kailāsa
D
Deva
G
Gandharva
Y
Yakṣa

FAQs

When cosmic balance is threatened, even the gods seek refuge in Śiva; surrender to the supreme protector is portrayed as the dharmic response.

Kailāsa is highlighted as the sacred divine abode where seekers approach Śiva for protection and resolution.

No explicit rite; the act emphasized is smaraṇa (remembrance) and śaraṇāgati (seeking refuge) in Śiva.