Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 51

योगारूढो जगन्नाथः समाधिस्थो महाबलः । तस्य श्रीजगदीशस्य विघ्नं नैव तु कुर्महे

yogārūḍho jagannāthaḥ samādhistho mahābalaḥ | tasya śrījagadīśasya vighnaṃ naiva tu kurmahe

Jagannātha, puissant et établi dans le yoga, demeure en samādhi. Nous ne créerons nullement d’obstacle à ce glorieux Seigneur des mondes.

योगारूढःabsorbed in yoga
योगारूढः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootयोगारूढ (प्रातिपदिक) = योग + आरूढ
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण
जगन्नाथःLord of the world
जगन्नाथः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजगन्नाथ (प्रातिपदिक) = जगत् + नाथ
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
समाधिस्थःsituated in samādhi
समाधिस्थः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसमाधिस्थ (प्रातिपदिक) = समाधि + स्थ
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण
महाबलःmighty
महाबलः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहाबल (प्रातिपदिक) = महा + बल
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुल्लिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन
श्रीजगदीशस्यof the glorious Lord of the world
श्रीजगदीशस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootश्रीजगदीश (प्रातिपदिक) = श्री + जगदीश
Formपुल्लिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन
विघ्नम्obstacle
विघ्नम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविघ्न (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negation)
एवindeed/at all
एव:
Sambandha (Emphasis/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-अव्यय (restrictive particle)
तुbut
तु:
Sambandha (Contrast/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अन्वयबोधक-अव्यय (adversative particle)
कुर्महेwe do
कुर्महे:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलट् (present), उत्तमपुरुष (1st), बहुवचन, आत्मनेपद

Vamryaḥ (continuing their response)

J
Jagannātha
J
Jagadīśa
S
Samādhi
Y
Yoga

FAQs

Respect for samādhi is itself dharma—spiritual absorption is treated as sacred and not to be obstructed.

No explicit tīrtha is named; the verse exalts Jagannātha’s yogic state within the Dharmāraṇya context.

None; the instruction is ethical: do not cause vighna (obstruction) to the Lord’s samādhi.