Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 66

मया तत्राद्भुतं दृष्टं श्रुतं च मुनिसत्तम । धर्म्मारण्यकथां दिव्यां कृष्णद्वैपायनेरिताम्

mayā tatrādbhutaṃ dṛṣṭaṃ śrutaṃ ca munisattama | dharmmāraṇyakathāṃ divyāṃ kṛṣṇadvaipāyaneritām

Là, je vis des merveilles, et j’entendis aussi, ô le meilleur des sages, le récit divin de Dharmāraṇya, proclamé par Kṛṣṇa Dvaipāyana (Vyāsa).

मयाby me
मया:
Kartr-karana (Agent in passive/कर्ता-करण)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतृतीया-विभक्ति (3rd/Instrumental), एकवचन; सर्वनाम
तत्रthere
तत्र:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
अद्भुतम्a wondrous thing
अद्भुतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootअद्भुत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (कर्मरूपेण ‘दृष्टम्/श्रुतम्’ इत्यस्य विषयः)
दृष्टम्was seen
दृष्टम्:
Kriya (Verbal predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु) + त (कृदन्त; क्त, past passive participle)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि-भूतकृदन्त; ‘was seen’
श्रुतम्was heard
श्रुतम्:
Kriya (Verbal predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√श्रु (धातु) + त (कृदन्त; क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि-भूतकृदन्त; ‘was heard’
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
मुनिसत्तमO best of sages
मुनिसत्तम:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + सत्तम (प्रातिपदिक; superlative)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; ‘मुनीनां सत्तमः’
धर्मारण्यकथाम्the Dharmāraṇya story
धर्मारण्यकथाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक) + अरण्य (प्रातिपदिक) + कथा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘धर्मारण्यस्य कथा’
दिव्याम्divine
दिव्याम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (कथाम्)
कृष्णद्वैपायनेरिताम्uttered/propounded by Kṛṣṇa Dvaipāyana (Vyāsa)
कृष्णद्वैपायनेरिताम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृष्णद्वैपायन (प्रातिपदिक) + ईरित (कृदन्त; √ईर्/ईर्-प्रेरणे, क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘कृष्णद्वैपायनेन ईरिता’ (instrumental agent implied); विशेषण (कथाम्)

Yama

Tirtha: Dharmāraṇya

Type: kshetra

Listener: Nārada

Scene: Yama recounts having seen wonders and heard the divine Dharmāraṇya-kathā proclaimed by Vyāsa; a celestial audience scene with Vyāsa as luminous teacher.

Y
Yama
V
Vyāsa (Kṛṣṇa Dvaipāyana)
D
Dharmāraṇya

FAQs

The greatness of a sacred place is transmitted through an authorized lineage of narration, making the Mahātmya both wondrous and trustworthy.

Dharmāraṇya is explicitly named as the sacred locus whose divine kathā is being introduced.

None directly; the verse highlights śravaṇa of the Dharmāraṇya-kathā as a meritorious act.