Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 10

यान्स्मृत्वा विविधैः पापैर्मुच्यते नात्र संशयः । तेषां प्रसादाद्वक्ष्येऽहं तीर्थानां फलमुत्तमम् । सर्वेषां च नियंतारं धर्मात्मानं प्रणम्य च

yānsmṛtvā vividhaiḥ pāpairmucyate nātra saṃśayaḥ | teṣāṃ prasādādvakṣye'haṃ tīrthānāṃ phalamuttamam | sarveṣāṃ ca niyaṃtāraṃ dharmātmānaṃ praṇamya ca

En se souvenant d’eux, on est délivré de maints péchés—sans aucun doute. Par leur grâce, je dirai le fruit suprême des tīrthas sacrés; et, m’étant incliné devant le Seigneur juste, maître de tous…

यान्whom
यान्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), बहुवचन; सम्बन्ध-सर्वनाम
स्मृत्वाhaving remembered
स्मृत्वा:
Kriya (Adverbial action/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootस्मृ (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund), ‘having remembered’
विविधैःvarious
विविधैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन; विशेषणम्
पापैःby/through sins
पापैः:
Hetu/Karana (Cause/Instrument/हेतु/करण)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive)
not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपात (negation)
अत्रhere/in this matter
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (locative adverb)
संशयःdoubt
संशयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंशय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
तेषाम्of them
तेषाम्:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन
प्रसादात्from (their) grace
प्रसादात्:
Apadana/Hetu (Source/Cause/अपादान)
TypeNoun
Rootप्रसाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन
वक्ष्येI shall speak
वक्ष्ये:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), उत्तम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
अहम्I
अहम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअहम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; प्रथमपुरुषार्थे आत्मवाचक-सर्वनाम
तीर्थानाम्of pilgrim-places
तीर्थानाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन
फलम्fruit/result
फलम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootफल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
उत्तमम्supreme
उत्तमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; विशेषणम्
सर्वेषाम्of all
सर्वेषाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (Genitive), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात (conjunction)
नियन्तारम्the controller
नियन्तारम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनियन्तृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
धर्मात्मानम्the righteous-souled one
धर्मात्मानम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootधर्म-आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; कर्मधारयः (धर्मः आत्मा यस्य)
प्रणम्यhaving bowed
प्रणम्य:
Kriya (Adverbial action/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र-नम् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund), ‘having bowed’
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-निपात (conjunction)

Narrative voice (contextual; framed as the narrator introducing tīrtha-phala)

Tirtha: Dharmāraṇya (sectional focus)

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis (Naimiṣa assembly; implied)

Scene: A narrator with palm-leaf manuscript raises his hand in vow-like gesture, indicating he will proclaim tīrtha fruits; above, a cluster of deities bestow grace; in the foreground, he bows to the all-controlling righteous Lord.

T
Tīrtha (pilgrimage places)
D
Dharma (as righteous lord/controller)

FAQs

Divine remembrance (smaraṇa) and grace are presented as powerful means for purification, leading into the teaching on tīrtha merits.

The verse announces the topic—tīrtha fruits—without naming a particular site yet; the Dharmāraṇya tīrtha-field is the implied setting.

Smaraṇa (remembering) and praṇāma (bowing) are emphasized as devotional acts preceding tīrtha discourse.