Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 102

त्रिभिः प्रसृतिमात्राभिः पापं याति सहस्रधा । विशेषेण चतुर्दश्यामुभौ पक्षौ तु चाष्टमी

tribhiḥ prasṛtimātrābhiḥ pāpaṃ yāti sahasradhā | viśeṣeṇa caturdaśyāmubhau pakṣau tu cāṣṭamī

Par trois simples mesures de la paume, le péché se brise au millième—surtout le quatorzième jour lunaire (dans l’une ou l’autre quinzaine), et aussi le huitième.

त्रिभिःby three
त्रिभिः:
Karana (Instrument-qualifier/करण-विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया (करण), बहुवचन; ‘प्रसृतिमात्राभिः’ विशेषणम्
प्रसृतिमात्राभिःby measures of a prasṛti (handful)
प्रसृतिमात्राभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootप्रसृति-मात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (करण), बहुवचन; तत्पुरुष-समासः (प्रसृतेः मात्रा)
पापम्sin
पापम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
यातिgoes (becomes)
याति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट् (वर्तमान), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
सहस्रधाa thousandfold
सहस्रधा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसहस्रधा (अव्यय)
Formप्रकार/परिमाण-अव्यय (in a thousandfold manner)
विशेषेणespecially
विशेषेण:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeNoun
Rootविशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (करण), एकवचन; क्रियाविशेषणार्थे (especially)
चतुर्दश्याम्on the fourteenth lunar day
चतुर्दश्याम्:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootचतुर्दशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन
उभौboth
उभौ:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootउभ (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन; ‘पक्षौ’ विशेषणम्
पक्षौfortnights (waxing and waning halves)
पक्षौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, द्विवचन
तुindeed/but
तु:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अवधारण-अव्यय (but/indeed)
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
अष्टमीthe eighth lunar day
अष्टमी:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअष्टमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (अत्र ‘विशेषेण’ इत्यन्वयेन कालवाचकः)

Śiva (as narrator of the māhātmya) to the king (listener)

Tirtha: Luṅkeśvara (contextual)

Type: kshetra

Scene: A devotee measures sacred water in cupped hands three times; a lunar calendar motif shows caturdaśī moon and aṣṭamī phase; sin depicted as brittle shards breaking apart.

L
Luṅkeśvara (implied continuation)
C
Caturdaśī
A
Aṣṭamī

FAQs

Sacred acts gain intensified fruit when performed with proper measure and auspicious timing (tithi) in a tīrtha setting.

The ongoing Luṅkeśvara/Liṅgeśvara tīrtha praise within Revā Khaṇḍa.

Taking holy water in a specified measure (three prasṛtis), with special emphasis on Caturdaśī and Aṣṭamī.