Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 13

किमन्यैः सरितां तोयैः सेवितैस्तु सहस्रशः । यदि संसेव्यते तोयं रेवायाः पापनाशनम्

kimanyaiḥ saritāṃ toyaiḥ sevitaistu sahasraśaḥ | yadi saṃsevyate toyaṃ revāyāḥ pāpanāśanam

À quoi bon recourir aux eaux d’autres rivières, fût-ce des milliers de fois, si l’on boit et sert avec dévotion l’eau de Revā, destructrice des péchés ?

किम्what (use?)
किम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; प्रश्नवाचक सर्वनाम
अन्यैःwith other (things)
अन्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
सरिताम्of rivers
सरिताम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसरित् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन
तोयैःby waters
तोयैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
सेवितैःused/served (resorted to)
सेवितैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeVerb
Rootसेव् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (PPP) प्रयुक्त विशेषणरूपेण, नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन
तुindeed, but
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/विशेषार्थक (but/indeed)
सहस्रशःa thousandfold, repeatedly
सहस्रशः:
Kriya (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसहस्रशस् (अव्यय)
Formअव्यय; बहुवारं (thousands of times)
यदिif
यदि:
Sambandha (Conditional/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयदि (अव्यय)
Formअव्यय; शर्तार्थक (if)
संसेव्यतेis resorted to, is used
संसेव्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + सेव् (धातु; आत्मनेपद)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि/भावे प्रयोगः (is resorted to/served); उपसर्ग: सम्
तोयम्water
तोयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन
रेवायाःof Revā (Narmadā)
रेवायाः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootरेवा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6), एकवचन
पाप-नाशनम्sin-destroying
पाप-नाशनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप (प्रातिपदिक) + नाशन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; तत्पुरुष (षष्ठी): पापस्य नाशनम्; विशेषण

Sūta (Lomaharṣaṇa) (deduced)

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: river

Listener: Dvijāḥ

Scene: Devotees at a Narmadā ghāṭa offering arghya and taking snāna; in the background, faint silhouettes of other rivers fade, emphasizing Revā’s singular power.

R
Revā
N
Narmadā

FAQs

Revā’s water is presented as uniquely purifying; sincere resort to it surpasses repeated resort to other waters.

Revā/Narmadā herself—her water is treated as the core tīrtha.

Sevā/saṃsevana of Revā’s water—understood as reverent use such as sipping (ācamana), bathing (snāna), and ritual application.