Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 6

अनेकविद्याधरकिन्नराद्यैरध्यासितं पुण्यतमाधिवासैः । रेवाजलं धारयतो हि मूर्ध्ना स्थानं सुरेन्द्राधिपतेः समीपे

anekavidyādharakinnarādyairadhyāsitaṃ puṇyatamādhivāsaiḥ | revājalaṃ dhārayato hi mūrdhnā sthānaṃ surendrādhipateḥ samīpe

Ce lieu, demeure très sainte, est fréquenté par les Vidyādharas, les Kinnaras et d’autres êtres célestes ; car celui qui porte sur sa tête l’eau de la Revā obtient une place auprès du souverain des dieux, Indra.

अनेकविद्याधरकिन्नराद्यैःby many Vidyādharas, Kinnaras and others
अनेकविद्याधरकिन्नराद्यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअनेक (प्रातिपदिक) + विद्याधर (प्रातिपदिक) + किन्नर (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; समासः—अनेकविद्याधरकिन्नरादि (तत्पुरुषः; ‘अनेकाः विद्याधराः किन्नराः आदयः’ इति)
अध्यासितम्inhabited/occupied
अध्यासितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeVerb
Rootअधि-आस् (धातु)
Formकृदन्त (क्त/भूतकर्मणि), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मणि प्रयोगे ‘अध्यासितम्’ = ‘occupied/inhabited’
पुण्यतमाधिवासैःby the most holy dwellings/abodes
पुण्यतमाधिवासैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपुण्यतम (प्रातिपदिक) + अधिवास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; समासः—पुण्यतमाधिवास (कर्मधारयः: ‘पुण्यतमाः अधिवासाः’)
रेवाजलम्the water of the Revā (Narmadā)
रेवाजलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootरेवा (प्रातिपदिक) + जल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; समासः—रेवाजल (षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘रेवायाः जलम्’)
धारयतःof (him) who bears/holds
धारयतः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeVerb
Rootधृ (धातु)
Formकृदन्त (शतृ/वर्तमानकृदन्त), षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन; ‘धारयतः’ = ‘of (one) holding/bearing’
हिindeed/for
हि:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle)
मूर्ध्नाon (his) head
मूर्ध्ना:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमूर्धन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
स्थानम्the place/abode
स्थानम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्थान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
सुरेन्द्राधिपतेःof the lord of the king of gods (i.e., of Brahmā/Śiva per context)
सुरेन्द्राधिपतेः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसुरेन्द्र (प्रातिपदिक) + अधिपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन; समासः—सुरेन्द्राधिपति (षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘सुरेन्द्रस्य अधिपतिः’)
समीपेnear
समीपे:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसमीप (प्रातिपदिक)
Formअव्यय; उपसर्गार्थे/देशवाचक अव्यय (locative adverb)

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: river

Listener: nṛpa (king) implied by address in the surrounding verses

Scene: A luminous Narmadā (Revā) flows through a tīrtha landscape; Vidyādharas and Kinnaras hover and worship while a pilgrim bears a kalasha of Revā water upon his head, with Indra’s celestial court suggested in the distance.

R
Revā (Narmadā)
V
Vidyādharas
K
Kinnaras
I
Indra (implied)

FAQs

Reverent handling of sacred water is itself a meritorious act leading to elevated spiritual reward.

Revā/Narmadā and the holy region associated with her waters.

Dhāraṇa of Revā-jala on the head (mūrdhni)—a devotional carrying/holding of sacred water.