Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 36

पुष्पोज्ज्वलांस्तरुवरान् वसन्तं दक्षिणानिलम् । ताश्चैवाप्सरसः सर्वाः कन्दर्पं च महामुनी

puṣpojjvalāṃstaruvarān vasantaṃ dakṣiṇānilam | tāścaivāpsarasaḥ sarvāḥ kandarpaṃ ca mahāmunī

Les grands sages virent aussi les arbres magnifiques, éclatants de fleurs, la saison du printemps, la douce brise du sud—et toutes ces Apsarās, et même Kandarpa, le dieu de l’amour.

पुष्पोज्ज्वलान्bright with flowers
पुष्पोज्ज्वलान्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुष्प + उज्ज्वल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (पुष्पैः उज्ज्वलाः = bright with flowers); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन (तरुवरान् इति विशेषण)
तरुवरान्excellent trees
तरुवरान्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतरुवर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (तरूणां वराः = best of trees); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, बहुवचन
वसन्तम्spring (season)
वसन्तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवसन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
दक्षिणानिलम्the southern breeze
दक्षिणानिलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदक्षिण + अनिल (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (दक्षिणः अनिलः = southern wind); पुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
ताःthose (feminine)
ताः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-निपात (emphatic particle)
अप्सरसःapsarases (celestial nymphs)
अप्सरसः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअप्सरस् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
सर्वाःall
सर्वाः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (अप्सरसः इति विशेषण)
कन्दर्पम्Kandarpa (Kāma)
कन्दर्पम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootकन्दर्प (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
महामुनीthe two great sages
महामुनी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमहामुनि (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (महान् मुनिः); पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन (मुनिद्वयम्)

Narrator

Tirtha: Revā-kṣetra (general)

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and Naimiṣāraṇya sages (frame)

Scene: A springtime grove by the river: flowering trees, drifting southern breeze, apsarās appearing with graceful movement, and Kāma present—while sages remain composed observers.

A
Apsarās
K
Kandarpa (Kāma)
S
Spring (Vasanta)
D
Dakṣiṇānila (southern breeze)
N
Nara
N
Nārāyaṇa

FAQs

Even when nature and divinized desire combine to intensify temptation, the spiritually mature remain established in higher purpose.

The Revā Khaṇḍa sacred-region setting is assumed; this verse emphasizes the dramatic environment of the sages’ test rather than naming a specific tīrtha.

None; it is descriptive, listing the elements assembled to provoke desire.