Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 6

अवस्थां तस्य ते दृष्ट्वा विषादमगमन्परम् । असहित्वा तु तद्दुःखं सर्वे ते मनसा द्विजाः

avasthāṃ tasya te dṛṣṭvā viṣādamagamanparam | asahitvā tu tadduḥkhaṃ sarve te manasā dvijāḥ

Voyant son état, ils furent saisis d’une profonde tristesse; ne pouvant supporter cette souffrance, tous ces sages deux-fois-nés furent ébranlés au-dedans.

अवस्थाम्condition/state
अवस्थाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअवस्था (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootदृश् (धातु) → दृष्ट्वा (क्त्वान्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययीभाव (gerund/absolutive): ‘having seen’
विषादम्despair/sorrow
विषादम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविषाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अगमन्they went/entered (into)
अगमन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलङ् (Imperfect/Past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
परम्extreme
परम्:
Karma (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; ‘विषादम्’ इत्यस्य विशेषण
असहित्वाunable to bear
असहित्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootसह् (धातु) → असहित्वा (क्त्वान्त; नञ्-पूर्वक)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund): ‘not enduring/having been unable to bear’
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अन्वयार्थक-निपात (particle: but/indeed)
तत्-दुःखम्that/his suffering
तत्-दुःखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + दुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य दुःखम् = his suffering)
सर्वेall
सर्वे:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘ते’ इत्यस्य विशेषण
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
मनसाwith (their) mind
मनसा:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
द्विजाःbrāhmaṇas / twice-born
द्विजाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘ते’ इत्यस्य विशेषण/अपपद

Narrator (contextual Purāṇic narrator)

Tirtha: Revā-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Scene: A still tableau: sages with bowed heads and tearful eyes, hands clenched or in prayer; Māṇḍavya’s pain is visible, yet his aura remains steady; the forest seems hushed.

M
Māṇḍavya
D
Dvijas (Ṛṣis)

FAQs

The righteous feel another’s pain as their own; compassion is a sign of inner purity.

The broader Revā (Narmadā) sacred landscape frames the story, but no particular tīrtha is praised in this verse.

None; it describes the sages’ emotional response.