Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 64

मार्कण्डेय उवाच । स्नानदानपरो यस्तु नित्यं धर्ममनुव्रतः । नर्मदातीरमाश्रित्य मुच्यते सर्वपातकैः

mārkaṇḍeya uvāca | snānadānaparo yastu nityaṃ dharmamanuvrataḥ | narmadātīramāśritya mucyate sarvapātakaiḥ

Mārkaṇḍeya dit : Celui qui se voue au bain rituel et au don, et qui chaque jour suit le dharma—prenant refuge sur la rive de la Narmadā—est délivré de tous les péchés.

मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
Karta (Speaker)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (Action)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु: √वच् (to speak)
स्नानदानपरःdevoted to bathing and charity
स्नानदानपरः:
Viśeṣaṇa (Qualifier of यः)
TypeAdjective
Rootस्नान + दान + पर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (स्नानदानयोः परः = devoted to bathing and giving)
यःwho
यः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; सम्बन्धक (relative pronoun)
तुindeed
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (particle: indeed)
नित्यम्always
नित्यम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootनित्य (प्रातिपदिक/अव्ययीभाव)
Formकाल-अव्यय (adverb: always)
धर्मम्dharma/righteousness
धर्मम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootधर्म (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन
अनुव्रतःobservant/following (dharma)
अनुव्रतः:
Viśeṣaṇa (Qualifier of यः)
TypeAdjective
Rootअनु + व्रत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; समासः उपपद-तत्पुरुषः (धर्मम् अनु व्रतः = following dharma)
नर्मदातीरम्the bank of the Narmadā
नर्मदातीरम्:
Karma (Object/Goal)
TypeNoun
Rootनर्मदा + तीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (नर्मदायाः तीरम्)
आश्रित्यhaving resorted to
आश्रित्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier)
TypeVerb
Rootआ-√श्रि (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभावः; धातु: √श्रि (to resort to) उपसर्ग: आ-
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriyā (Action)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive); धातु: √मुच् (to be released)
सर्वपातकैःfrom all sins
सर्वपातकैः:
Apādāna (Source: from sins)
TypeNoun
Rootसर्व + पातक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (अपादान/हेतु), बहुवचन; समासः कर्मधारय (सर्वाणि पातकानि)

Mārkaṇḍeya

Tirtha: Narmadā (Revā)

Type: kshetra

Scene: Sage Mārkaṇḍeya teaches a pilgrim on the Narmadā ghat; devotees bathe at dawn and distribute alms; the river shines as a purifier, with subtle divine presence above the waters.

M
Mārkaṇḍeya
N
Narmadā (Revā)
D
Dharma

FAQs

Regular dharmic living, joined with tīrtha-practices like snāna and dāna at Narmadā, leads to purification from sin.

Narmadā-tīra (the banks of the Narmadā/Revā).

Snāna (holy bathing) and dāna (charity), coupled with daily dharma observance, while residing at/depending on Narmadā’s bank.