Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 57

मन्त्रसिद्ध्यर्थं गुरुपूजा–आज्ञा–पौरश्चर्यविधिः / Guru-Authorization, Offerings, and Puraścaraṇa for Mantra-Siddhi

यस्य यद्विहितं कर्म वेदे शास्त्रे च वैदिकैः । तस्य तेन समाचारः सदाचारो न चेतरः । सद्भिराचरितत्वाच्च सदाचारः स उच्यते । सदाचारस्य तस्याहुरास्तिक्यं मूलकारणम्

yasya yadvihitaṃ karma vede śāstre ca vaidikaiḥ | tasya tena samācāraḥ sadācāro na cetaraḥ | sadbhirācaritatvācca sadācāraḥ sa ucyate | sadācārasya tasyāhurāstikyaṃ mūlakāraṇam

Quel que soit le devoir prescrit à un homme par le Veda et par les śāstra enseignés par les sages védiques, seule la conduite conforme à cela est le véritable sadācāra, la bonne observance, et non une autre. Parce qu’il est pratiqué par les vertueux, on l’appelle sadācāra. Et la cause première de ce sadācāra, dit-on, est l’āstikya : la foi dans l’autorité du Veda et du śāstra, et dans le Seigneur qui en est le sens intérieur (Śiva, le Pati).

यस्यof whom/whose
यस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी (Genitive), एकवचनम्
यत्whatever
यत्:
Karma (कर्म; with ‘विहितम्’)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचनम्; सम्बन्धे ‘whatever’
विहितम्prescribed
विहितम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण of ‘कर्म’)
TypeAdjective
Rootवि-धा (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (PPP/क्त), नपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; ‘prescribed/ordained’
कर्मduty/action
कर्म:
Karma (कर्म; thing prescribed)
TypeNoun
Rootकर्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्
वेदेin the Veda
वेदे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootवेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे सप्तमी (7th/Locative), एकवचनम्
शास्त्रेin the Śāstra
शास्त्रे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootशास्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे सप्तमी (Locative), एकवचनम्
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
वैदिकैःby Vedic (sages/authorities)
वैदिकैः:
Kartr̥ (कर्ता/Agent; ‘by Vedic authorities’)
TypeNoun
Rootवैदिक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (Instrumental), बहुवचनम्
तस्यof that (person)
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी (Genitive), एकवचनम्
तेनby that
तेन:
Karaṇa (करण/Instrument; ‘by that’)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्गे तृतीया (Instrumental), एकवचनम्
समाचारःproper conduct/practice
समाचारः:
Karta (कर्ता; predicate nominative)
TypeNoun
Rootसमाचार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा, एकवचनम्
सदाचारःgood conduct
सदाचारः:
Karta (कर्ता; predicate)
TypeNoun
Rootसद् (प्रातिपदिक) + आचार (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः (determinative): ‘सतां आचारः/सद्-आचारः’; पुंलिङ्गे प्रथमा, एकवचनम्
not
:
Sambandha (सम्बन्ध/Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपात (negation)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
इतरःother (conduct)
इतरः:
Pratiṣedhya (प्रतिषेध्य/negated predicate)
TypeAdjective
Rootइतर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा, एकवचनम्; विशेषणम् (प्रत्ययार्थे ‘other’)
सद्भिःby the good (people)
सद्भिः:
Kartr̥ (कर्ता/Agent; with passive idea in ‘आचरितत्वात्’)
TypeNoun
Rootसत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे तृतीया (Instrumental), बहुवचनम्
आचरितत्वात्because of being practiced
आचरितत्वात्:
Hetu (हेतु/Cause)
TypeNoun
Rootआ-चर् (धातु) + क्त (कृदन्त) + त्व (भाव-प्रत्यय)
Formकृदन्त-भावनाम (action-noun): ‘आचरित’ (PPP) + ‘त्व’ = ‘the state of being practiced’; नपुंसकलिङ्गे पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचनम्; हेतौ (cause)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात
सदाचारःgood conduct
सदाचारः:
Karta (कर्ता; subject of ‘उच्यते’)
TypeNoun
Rootसद् + आचार (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः; पुंलिङ्गे प्रथमा, एकवचनम्
सःthat
सः:
Karta (कर्ता; apposition)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा, एकवचनम्
उच्यतेis called
उच्यते:
Kriyā (क्रिया/Action)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलट् (Present), कर्मणि प्रयोगः (Passive), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्
सदाचारस्यof good conduct
सदाचारस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसदाचार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी (Genitive), एकवचनम्
तस्यof that
तस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे षष्ठी, एकवचनम्
आहुःthey say
आहुः:
Kriyā (क्रिया/Action)
TypeVerb
Rootअह् (धातु)
Formलिट् (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्
आस्तिक्यम्faith in (the Veda/God), theism
आस्तिक्यम्:
Karma/Pratijñā (कर्म/Predicate complement)
TypeNoun
Rootआस्तिक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; भाववाचक (abstract noun)
मूल-कारणम्root cause
मूल-कारणम्:
Pratijñā (प्रतिज्ञा/Predicate)
TypeNoun
Rootमूल (प्रातिपदिक) + कारण (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारयः: ‘मूलं कारणम्’; नपुंसकलिङ्गे प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

Significance: Establishes dhārmic eligibility (sadācāra rooted in āstikya) as the foundation for fruitful Śiva-upāsanā; supports the pilgrim’s inner purity (adhikāra) rather than a site-specific merit.

S
Shiva

FAQs

The verse defines sadācāra (right conduct) as living according to Vedic and śāstric injunctions, and teaches that its foundation is āstikya—faith in scriptural authority and in Śiva as the inner ground of dharma—without which practice becomes mere personal preference.

Linga and Saguna-Śiva worship are not presented as arbitrary customs but as śāstra-guided disciplines; this verse frames such worship as sadācāra when performed in alignment with Vedic-śaiva prescriptions and sustained by āstikya (reverent trust in Śiva and scripture).

Adopt śāstra-based daily discipline: Shiva-pūjā with purity and restraint, japa of the Panchākṣarī (Om Namaḥ Śivāya), and traditional śaiva observances (e.g., bhasma/tripuṇḍra and rudrākṣa where prescribed), grounded in āstikya rather than experimentation.