Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

Adhyaya 22 — शिवानुग्रहः, ब्रह्मतपः, एकादशरुद्राः तथा प्राणतत्त्वम्

तावूचतुर्महात्मानौ संनिरीक्ष्य परस्परम् भगवान् किं तु यत्ते ऽद्य न विज्ञानं त्वया विभो

tāvūcaturmahātmānau saṃnirīkṣya parasparam bhagavān kiṃ tu yatte 'dya na vijñānaṃ tvayā vibho

Alors les deux êtres magnanimes, se regardant l’un l’autre, dirent : «Ô Seigneur Bienheureux ! Mais comment se fait-il qu’aujourd’hui, ô Toi qui pénètres tout, ce discernement véritable ne soit pas encore atteint par Toi ?»

ताव् (tāv)those two
ताव् (tāv):
ऊचतुः (ūcatuḥ)said (the two of them)
ऊचतुः (ūcatuḥ):
महात्मानौ (mahātmānau)the two great-souled ones
महात्मानौ (mahātmānau):
संनिरीक्ष्य (saṃnirīkṣya)having looked closely
संनिरीक्ष्य (saṃnirīkṣya):
परस्परम् (parasparam)at each other/mutually
परस्परम् (parasparam):
भगवान् (bhagavān)O Blessed Lord
भगवान् (bhagavān):
किम् तु (kiṃ tu)but/however/indeed
किम् तु (kiṃ tu):
यत् (yat)that/which
यत् (yat):
ते (te)to/for you
ते (te):
अद्य (adya)today/now
अद्य (adya):
न (na)not
न (na):
विज्ञानम् (vijñānam)true knowledge/discriminative realization
विज्ञानम् (vijñānam):
त्वया (tvayā)by you
त्वया (tvayā):
विभो (vibho)O all-pervading mighty one
विभो (vibho):

Two great beings (likely Brahma and Vishnu within Suta’s narration)