Previous Verse
Next Verse

Shloka 20

तपः–मन्त्रजप–ध्यानविधिः

Protocol of Tapas, Mantra-Japa, and Śiva-Dhyāna

उज्ज्वलं सरसञ्चैव वक्रमारक्त कन्तथा । नेत्रं चतुर्विधं प्रोक्तं तस्य भावं पृथग्बुधाः

ujjvalaṃ sarasañcaiva vakramārakta kantathā | netraṃ caturvidhaṃ proktaṃ tasya bhāvaṃ pṛthagbudhāḥ

The eyes are declared to be of four kinds—bright, moist and gentle-clear, curved, and reddish-lovely. The wise discern the distinct inner import (bhāva) of each.

उज्ज्वलम्bright
उज्ज्वलम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootउज्ज्वल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom./Acc.), एकवचन (Singular); ‘नेत्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
सरसम्clear/pleasant (lit. juicy)
सरसम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootसरस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom./Acc.), एकवचन (Singular); ‘नेत्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
and
:
समुच्चय (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय, समुच्चय-बोधक (Conjunction)
एवindeed; just
एव:
निपात (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय, अवधारण (Emphatic particle)
वक्रम्crooked; oblique
वक्रम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootवक्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom./Acc.), एकवचन (Singular); ‘नेत्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
आरक्तम्reddish
आरक्तम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootआरक्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom./Acc.), एकवचन (Singular); ‘नेत्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
कान्तथाand (also) lovely/beautiful (reading uncertain)
कान्तथा:
विशेषण/क्रियाविशेषण (Qualifier/Adverbial)
TypeAdjective
Rootकान्त + तथा (प्रातिपदिक + अव्यय)
Formपाठभेद/सन्दिग्धपाठः; सम्भाव्यः—‘कान्तम् तथा’ (कान्त (Neuter Nom./Acc. Sg.) + तथा (Avyaya)) इति; ‘नेत्रम्’ इत्यस्य विशेषणम्
नेत्रम्the eye
नेत्रम्:
कर्म/विषय (Karman/Subject in passive ‘proktam’)
TypeNoun
Rootनेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा-विभक्ति (Nominative, 1st), एकवचन (Singular)
चतुर्विधम्fourfold
चतुर्विधम्:
विशेषण (Qualifier)
TypeAdjective
Rootचतुर् + विध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति (Nom./Acc.), एकवचन (Singular); समासः—चतुर्-विध (determinative: ‘of four kinds’)
प्रोक्तम्is said/declared
प्रोक्तम्:
क्रिया (Predicate in passive)
TypeVerb
Rootप्र + √वच् (धातु)
Formभूतकृत् क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि-भावः—‘(इदं) प्रोक्तम्’
तस्यof it/of that
तस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति (Genitive, 6th), एकवचन (Singular); सर्वनाम (Pronoun)
भावम्the meaning/state/nature
भावम्:
कर्म (Karman/Object)
TypeNoun
Rootभाव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), द्वितीया-विभक्ति (Accusative, 2nd), एकवचन (Singular)
पृथक्separately
पृथक्:
क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootपृथक् (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (Adverb)
बुधाःthe wise (people)
बुधाः:
कर्ता (Kartā/Agent)
TypeNoun
Rootबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा-विभक्ति (Nominative, 1st), बहुवचन (Plural)

Suta Goswami

Tattva Level: pashu

S
Shiva

FAQs

It teaches saguna-upāsanā: by contemplating specific auspicious features of Shiva—here, the fourfold character of the eyes—the devotee steadies devotion and gains insight into Shiva’s compassionate, protective, and liberating presence.

While the Liṅga points to Shiva’s nirguṇa depth, the Purana also authorizes saguna meditation. This verse supports form-based contemplation (dhyāna) of Shiva’s marks so the mind becomes one-pointed and fit to realize the Liṅga’s transcendent meaning.

Use dhyāna: visualize Shiva’s eyes with these auspicious qualities while repeating the Panchākṣarī (“Om Namaḥ Śivāya”), letting each feature evoke reverence, calmness, and surrender.