Sukta 7.32
श्रवच्छ्रुत्कर्ण ईयते वसूनां नू चिन्नो मर्धिषद्गिरः । सद्यश्चिद्यः सहस्राणि शता ददन्नकिर्दित्सन्तमा मिनत् ॥
श्रव॒च्छ्रुत्क॑र्ण ईयते॒ वसू॑नां॒ नू चि॑न्नो मर्धिष॒द्गिर॑: । स॒द्यश्चि॒द्यः स॒हस्रा॑णि श॒ता दद॒न्नकि॒र्दित्स॑न्त॒मा मि॑नत् ॥
śrávacchrútkārṇa īyate vásūnāṃ nū́ cín no mardhiṣád gíraḥ | sadyáś cid yáḥ sahásrāṇi śatá dádann ákīr dítsantam ā́ minat ||
He moves toward the hearing ear, toward the riches; even now may he strengthen our words—he who at once gives thousands and hundreds, and no one diminishes him when he is in the act of giving.
श्रव॑त् । श्रुत्ऽक॑र्णः । ई॒य॒ते॒ । वसू॑नाम् । नु । चि॒त् । नः॒ । म॒र्धि॒ष॒त् । गिरः॑ । स॒द्यः । चि॒त् । यः । स॒हस्रा॑णि । स॒ता । दद॑त् । नकिः॑ । दित्स॑न्तम् । आ । मि॒न॒त् ॥श्रवत् । श्रुत्कर्णः । ईयते । वसूनाम् । नु । चित् । नः । मर्धिषत् । गिरः । सद्यः । चित् । यः । सहस्राणि । सता । ददत् । नकिः । दित्सन्तम् । आ । मिनत् ॥śravat | śrut-karṇaḥ | īyate | vasūnām | nu | cit | naḥ | mardhiṣat | giraḥ | sadyaḥ | cit | yaḥ | sahasrāṇi | satā | dadat | nakiḥ | ditsantam | ā | minat