Sukta 6.50
उत द्यावापृथिवी क्षत्रमुरु बृहद्रोदसी शरणं सुषुम्ने । महस्करथो वरिवो यथा नोऽस्मे क्षयाय धिषणे अनेहः ॥
उ॒त द्या॑वापृथिवी क्ष॒त्रमु॒रु बृ॒हद्रो॑दसी शर॒णं सु॑षुम्ने । म॒हस्क॑रथो॒ वरि॑वो॒ यथा॑ नो॒ऽस्मे क्षया॑य धिषणे अने॒हः ॥
utá dyāvāpṛthivī́ kṣatrám urú bṛhád rodasī́ śáraṇaṃ suṣúmne | mahás karatho várivo yáthā no 'smé kṣáyāya dhiṣaṇe anéhaḥ ||
And may Heaven-and-Earth, the two Vast Ones, become for us a wide and mighty sovereignty, a shelter of good ease. Work for us the great open space, so that here in us, O two Inspirations, there may be a dwelling—without failing or diminution.
उ॒त । द्या॒वा॒पृ॒थि॒वी॒ इति॑ । क्ष॒त्रम् । उ॒रु । बृ॒हत् । रो॒द॒सी॒ इति॑ । श॒र॒णम् । सु॒सु॒म्ने॒ इति॑ सुऽसुम्ने । म॒हः । क॒र॒थः॒ । वरि॑वः । यथा॑ । नः॒ । अ॒स्मे इति॑ । क्षया॑य । धि॒ष॒णे॒ इति॑ । अ॒ने॒हः ॥उत । द्यावापृथिवी इति । क्षत्रम् । उरु । बृहत् । रोदसी इति । शरणम् । सुसुम्ने इति सुसुम्ने । महः । करथः । वरिवः । यथा । नः । अस्मे इति । क्षयाय । धिषणे इति । अनेहः ॥uta | dyāvāpṛthivī iti | kṣatram | uru | bṛhat | rodasī iti | śaraṇam | susumneitisu-sumne | mahaḥ | karathaḥ | varivaḥ | yathā | naḥ | asme iti | kṣayāya | dhiṣaṇeiti | anehaḥ