Sukta 4.19
त्वं महीमवनिं विश्वधेनां तुर्वीतये वय्याय क्षरन्तीम् । अरमयो नमसैजदर्णः सुतरणाँ अकृणोरिन्द्र सिन्धून् ॥
त्वं म॒हीम॒वनिं॑ वि॒श्वधे॑नां तु॒र्वीत॑ये व॒य्या॑य॒ क्षर॑न्तीम् । अर॑मयो॒ नम॒सैज॒दर्ण॑: सुतर॒णाँ अ॑कृणोरिन्द्र॒ सिन्धू॑न् ॥
tváṁ mahī́m avániṁ viśvá-dhenāṁ turvī́taye vayyā́ya kṣárantīm | áramayo námasā́ ejád árṇaḥ su-taraṇā́ṁ akṛṇor indra síndhūn ||
Thou didst set the great earth, rich in all plenitudes, flowing for swift going and wide movement. With reverence thou didst calm the surging flood; and thou didst make the rivers easy to cross, O Indra.
त्वम् । म॒हीम् । अ॒वनि॑म् । वि॒श्वऽधे॑नाम् । तु॒र्वीत॑ये । व॒य्या॑य । क्षर॑न्तीम् । अर॑मयः । नम॑सा । एज॑त् । अर्णः॑ । सु॒ऽत॒र॒णान् । अ॒कृ॒णोः॒ । इ॒न्द्र॒ । सिन्धू॑न् ॥त्वम् । महीम् । अवनिम् । विश्वधेनाम् । तुर्वीतये । वय्याय । क्षरन्तीम् । अरमयः । नमसा । एजत् । अर्णः । सुतरणान् । अकृणोः । इन्द्र । सिन्धून् ॥tvam | mahīm | avanim | viśva-dhenām | turvītaye | vayyāya | kṣarantīm | aramayaḥ | namasā | ejat | arṇaḥ | su-taraṇān | akṛṇoḥ | indra | sindhūn