Sukta 10.59
सामन्नु राये निधिमन्न्वन्नं करामहे सु पुरुध श्रवांसि । ता नो विश्वानि जरिता ममत्तु परातरं सु निॠतिर्जिहीताम् ॥
साम॒न्नु रा॒ये नि॑धि॒मन्न्वन्नं॒ करा॑महे॒ सु पु॑रु॒ध श्रवां॑सि । ता नो॒ विश्वा॑नि जरि॒ता म॑मत्तु परात॒रं सु निॠ॑तिर्जिहीताम् ॥
sā́mannu rā́ye nidhí-mannv ànnaṃ karā́mahe sú purudhá śrávāṃsi | tā́ no víśvāni jaritā́ mamattu parā́-taraṃ sú níḥ-ṛ́tiḥ jihītām ||
In harmony (sāman), for the plenitude of being (rāya), may we make for ourselves food that is rich in inner treasure, and many well-founded powers of hearing and fame; may all these delight our singer, and may Nirṛti withdraw far away.
साम॑न् । नु । रा॒ये । नि॒धि॒ऽमत् । नु । अन्न॑म् । करा॑महे । सु । पु॒रु॒ध । श्रवां॑सि । ता । नः॒ । विश्वा॑नि । ज॒रि॒ता । म॒म॒त्तु॒ । प॒रा॒ऽत॒रम् । सु । निःऽऋ॑तिः । जि॒ही॒ता॒म् ॥सामन् । नु । राये । निधिमत् । नु । अन्नम् । करामहे । सु । पुरुध । श्रवांसि । ता । नः । विश्वानि । जरिता । ममत्तु । परातरम् । सु । निःऋतिः । जिहीताम् ॥sāman | nu | rāye | nidhi-mat | nu | annam | karāmahe | su | purudha | śravāṃsi | tā | naḥ | viśvāni | jaritā | mamattu | parātaram | su | niḥ-ṛtiḥ | jihītām