Sukta 1.17
तयोरिदवसा वयं सनेम नि च धीमहि । स्यादुत प्ररेचनम् ॥
तयो॒रिदव॑सा व॒यं स॒नेम॒ नि च॑ धीमहि । स्यादु॒त प्र॒रेच॑नम् ॥
táyor íd avásā vayáṃ sanéma ní ca dhīmahi | syād utá pra-récanam ||
By the help of those two alone, may we win; and may we set our thought steadily within. And may there be also the forward outflowing increase—an overflow of plenitude in the being.
तयोः॑ । इत् । अव॑सा । व॒यम् । स॒नेम॑ । नि । च॒ । धी॒म॒हि॒ । स्यात् । उ॒त । प्र॒ऽरेच॑नम् ॥तयोः । इत् । अवसा । वयम् । सनेम । नि । च । धीमहि । स्यात् । उत । प्ररेचनम् ॥tayoḥ | it | avasā | vayam | sanema | ni | ca | dhīmahi | syāt | uta | pra-recanam