Sukta 1.122
आ वो रुवण्युमौशिजो हुवध्यै घोषेव शंसमर्जुनस्य नंशे । प्र वः पूष्णे दावन आँ अच्छा वोचेय वसुतातिमग्नेः ॥
आ वो॑ रुव॒ण्युमौ॑शि॒जो हु॒वध्यै॒ घोषे॑व॒ शंस॒मर्जु॑नस्य॒ नंशे॑ । प्र व॑: पू॒ष्णे दा॒वन॒ आँ अच्छा॑ वोचेय व॒सुता॑तिम॒ग्नेः ॥
ā́ vo ruvaṇyúm auśíjo huvádhyai ghóṣeva śáṃsam árjunasya náṃśe | prá vaḥ pūṣṇé dā́vane ā́ ácchā voceya vasutā́tim agnéḥ ||
To you I bring the cry of aspiration, so that the Auśija may invoke—like a clear call, a proclamation that reaches its share. And for you, to Pūṣan the giver, I will speak forth, straight towards him, the attainment of the riches of Agni: the stable treasures of the soul’s fire.
आ । वः॒ । रु॒व॒ण्युम् । औ॒शि॒जः । हु॒वध्यै॑ । घोषा॑ऽइव । शंस॑म् । अर्जु॑नस्य । नंशे॑ । प्र । वः॒ । पू॒ष्णे । दा॒वने॑ । आ । अच्छ॑ । वो॒चे॒य॒ । व॒सुऽता॑तिम् । अ॒ग्नेः ॥आ । वः । रुवण्युम् । औशिजः । हुवध्यै । घोषाइव । शंसम् । अर्जुनस्य । नंशे । प्र । वः । पूष्णे । दावने । आ । अच्छ । वोचेय । वसुतातिम् । अग्नेः ॥ā | vaḥ | ruvaṇyum | auśijaḥ | huvadhyai | ghoṣāiva | śaṃsam | arjunasya | naṃśe | pra | vaḥ | pūṣṇe | dāvane | ā | accha | voceya | vasu-tātim | agneḥ