आदि पर्व — अध्याय ८३: ययाति-इन्द्र-संवादः तथा अष्टक-प्रश्नः
Yayāti–Indra Dialogue and Aṣṭaka’s Inquiry
देवयान्युवाच (अभ्यागच्छति मां कश्रिदृषिरित्येवमब्रवी: | ययातिमेव नूनं॑ त्वं प्रोत्माहयसि भामिनि ।। पूर्वमेव मया प्रोक्तं त्वया तु वृजिनं कृतम् ।) मदधीना सती कस्मादकार्षीविप्रियं मम । तमेवासुरधर्म त्वमास्थिता न बिभेषि मे,देवयानी बोली--भामिनि! तुम तो कहती थीं कि मेरे पास कोई ऋषि आया करते हैं। यह बहाना लेकर तुम राजा ययातिको ही अपने पास आनेके लिये प्रोत्साहन देती रहीं। मैंने पहले ही कह दिया था कि तुमने कोई पाप किया है। शर्मिष्ठे! तुमने मेरे अधीन होकर भी मुझे अप्रिय लगनेवाला बर्ताव क्यों किया? तुम फिर उसी असुर-धर्मपर उतर आयीं। मुझसे डरती भी नहीं हो?
devayāny uvāca | abhyāgacchati māṃ kaścid ṛṣir ity evam abravīḥ | yayātim eva nūnaṃ tvaṃ protsāhayasi bhāmini || pūrvam eva mayā proktaṃ tvayā tu vṛjinaṃ kṛtam | mad-adhīnā satī kasmād akāṛṣī vipriyaṃ mama | tam evāsura-dharma tvaṃ āsthitā na bibheṣi me ||
Devayānī said: “You used to say, ‘Some sage comes to me,’ but that was only a pretext. Surely, O passionate one, you were in fact encouraging King Yayāti himself to come to you. I had already warned you, yet you have committed wrongdoing. Though you are under my authority, why did you act in a way that is offensive to me? You have again taken up that very asuric way of conduct—do you not even fear me?”
वैशम्पायन उवाच