Previous Verse
Next Verse

Shloka 51

Kṛṣṇa Arrives at Kuṇḍina and Abducts Rukmiṇī

Rukmiṇī-haraṇa Prelude

तां देवमायामिव धीरमोहिनीं सुमध्यमां कुण्डलमण्डिताननाम् । श्यामां नितम्बार्पितरत्नमेखलां व्यञ्जत्स्तनीं कुन्तलशङ्कितेक्षणाम् । शुचिस्मितां बिम्बफलाधरद्युति- शोणायमानद्विजकुन्दकुड्‍मलाम् ॥ ५१ ॥ पदा चलन्तीं कलहंसगामिनीं सिञ्जत्कलानूपुरधामशोभिना । विलोक्य वीरा मुमुहु: समागता यशस्विनस्तत्कृतहृच्छयार्दिता: ॥ ५२ ॥ यां वीक्ष्य ते नृपतयस्तदुदारहास- व्रीदावलोकहृतचेतस उज्झितास्‍त्रा: । पेतु: क्षितौ गजरथाश्वगता विमूढा यात्राच्छलेन हरयेऽर्पयतीं स्वशोभाम् ॥ ५३ ॥ सैवं शनैश्चलयती चलपद्मकोशौ प्राप्तिं तदा भगवत: प्रसमीक्षमाणा । उत्सार्य वामकरजैरलकानपाङ्गै: प्राप्तान् ह्रियैक्षत नृपान् दद‍ृशेऽच्युतं च ॥ ५४ ॥ तां राजकन्यां रथमारुरुक्षतीं जहार कृष्णो द्विषतां समीक्षताम् ॥ ५५ ॥

tāṁ deva-māyām iva dhīra-mohinīṁ su-madhyamāṁ kuṇḍala-maṇḍitānanām śyāmāṁ nitambārpita-ratna-mekhalāṁ vyañjat-stanīṁ kuntala-śaṅkitekṣaṇām

Rukmiṇī appeared like the Lord’s own divine māyā, enchanting even the sober. Her waist was slender, her face adorned with earrings, her dark complexion radiant; a jewel-studded belt graced her hips, her breasts were just budding, and her eyes seemed wary of the encroaching locks of hair. She smiled with pure sweetness—jasmine-bud teeth reflecting the glow of her bimba-red lips.

ताम्her
ताम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः (Accusative/कर्म), एकवचनम् (sg.)
देवमायाम्divine illusion
देवमायाम्:
Upamana (उपमान)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक) + माया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘देवस्य माया’
इवlike/as if
इव:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमार्थक-अव्ययम् (comparative particle)
धीरमोहिनीम्bewildering even the sober
धीरमोहिनीम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootधीर (प्रातिपदिक) + मोहिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारय/तत्पुरुष-प्रायः: ‘धीरान् मोहयति इति’ (one who bewilders the steadfast)
सुमध्यमाम्slender-waisted
सुमध्यमाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (अव्यय-उपसर्ग/उपपद) + मध्यम (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयः: ‘सु-मध्यम’ = very slender-waisted
कुण्डलमण्डिताननाम्whose face was adorned with earrings
कुण्डलमण्डिताननाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकुण्डल (प्रातिपदिक) + मण्डित (कृदन्त-प्रातिपदिक) + आनन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः: कुण्डलैः मण्डितम् आननम् यस्याः (तत्पुरुष/बहुव्रीहि-प्रायः प्रयोगे विशेषणत्वात्)
श्यामाम्dark-complexioned
श्यामाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्यामा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
नितम्बार्पितरत्नमेखलाम्wearing a jeweled girdle set upon her hips
नितम्बार्पितरत्नमेखलाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootनितम्ब (प्रातिपदिक) + अर्पित (कृदन्त-प्रातिपदिक) + रत्न (प्रातिपदिक) + मेखला (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः: नितम्बे अर्पिता रत्नमेखला यस्याः (तत्पुरुष-आधार/सप्तमीभाव + कर्मधारय)
व्यञ्जत्स्तनीम्with prominent breasts
व्यञ्जत्स्तनीम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्यञ्जत् (शतृ-कृदन्त, √व्यञ्ज्) + स्तनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; शतृ-प्रत्ययः (present active participle) ‘व्यञ्जत्’ = manifesting; कर्मधारयः: ‘व्यञ्जत् स्तनौ यस्याः’
कुन्तलशङ्कितेक्षणाम्with glances made shy/obscured by her tresses
कुन्तलशङ्कितेक्षणाम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकुन्तल (प्रातिपदिक) + शङ्कित (कृदन्त-प्रातिपदिक) + ईक्षण (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे (f.), द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः: कुन्तलैः शङ्कितम् ईक्षणम् यस्याः (तत्पुरुष/बहुव्रीहि-प्रायः)

According to Śrīla Jīva Gosvāmī, Rukmiṇī was anxious that her locks of hair might impede her vision, since she was most eager to see her beloved Kṛṣṇa. The nondevotees, or demons, are bewildered at seeing the opulences of the Lord and think that His potency is meant for their gross sense gratification. But Rukmiṇī, an expansion of Kṛṣṇa’s internal pleasure potency, was meant for the Lord alone.