Previous Verse
Next Verse

Shloka 52

Kṛṣṇa Arrives at Kuṇḍina and Abducts Rukmiṇī

Rukmiṇī-haraṇa Prelude

तां देवमायामिव धीरमोहिनीं सुमध्यमां कुण्डलमण्डिताननाम् । श्यामां नितम्बार्पितरत्नमेखलां व्यञ्जत्स्तनीं कुन्तलशङ्कितेक्षणाम् । शुचिस्मितां बिम्बफलाधरद्युति- शोणायमानद्विजकुन्दकुड्‍मलाम् ॥ ५१ ॥ पदा चलन्तीं कलहंसगामिनीं सिञ्जत्कलानूपुरधामशोभिना । विलोक्य वीरा मुमुहु: समागता यशस्विनस्तत्कृतहृच्छयार्दिता: ॥ ५२ ॥ यां वीक्ष्य ते नृपतयस्तदुदारहास- व्रीदावलोकहृतचेतस उज्झितास्‍त्रा: । पेतु: क्षितौ गजरथाश्वगता विमूढा यात्राच्छलेन हरयेऽर्पयतीं स्वशोभाम् ॥ ५३ ॥ सैवं शनैश्चलयती चलपद्मकोशौ प्राप्तिं तदा भगवत: प्रसमीक्षमाणा । उत्सार्य वामकरजैरलकानपाङ्गै: प्राप्तान् ह्रियैक्षत नृपान् दद‍ृशेऽच्युतं च ॥ ५४ ॥ तां राजकन्यां रथमारुरुक्षतीं जहार कृष्णो द्विषतां समीक्षताम् ॥ ५५ ॥

tāṁ deva-māyām iva dhīra-mohinīṁ su-madhyamāṁ kuṇḍala-maṇḍitānanām śyāmāṁ nitambārpita-ratna-mekhalāṁ vyañjat-stanīṁ kuntala-śaṅkitekṣaṇām

She moved with the gait of a royal swan, and the radiance of her sweetly tinkling anklebells adorned her feet. Seeing her, the renowned heroes assembled there were bewildered, their hearts torn by desire.

पदाwith (her) foot/step
पदा:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे (n.), तृतीया-विभक्तिः (Instrumental/करण), एकवचनम् (sg.)
चलन्तीम्walking
चलन्तीम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeVerb
Rootचल् (धातु)
Formशतृ/शानच्-कृदन्तः (present participle), स्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; ‘walking/moving’
कलहंसगामिनीम्moving like a swan
कलहंसगामिनीम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकलहंस (प्रातिपदिक) + गामिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; उपमान-तत्पुरुषः: ‘कलहंसवत् गच्छति’
सिञ्जत्कलानूपुरधामशोभिनाadorned by the radiance of softly tinkling anklets
सिञ्जत्कलानूपुरधामशोभिना:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootसिञ्जत् (शतृ-कृदन्त, √सिञ्ज्/सिञ्ज्-ध्वनौ) + कला (प्रातिपदिक) + नूपुर (प्रातिपदिक) + धाम (प्रातिपदिक) + शोभिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः: सिञ्जत्-कल-नूपुर-धाम-शोभिन् = ‘सिञ्जद्भिः कलैः नूपुरैः धाम्ना शोभिना’ (बहुपद-तत्पुरुष-प्रायः)
विलोक्यhaving seen
विलोक्य:
Purvakala (पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootलोक् (धातु) + वि (उपसर्ग)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्तः (gerund), ‘having seen’
वीराःheroes/men
वीराः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
मुमुहुःbecame bewildered
मुमुहुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootमुह् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुषः, बहुवचनम्
समागताःassembled
समागताः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootगम् (धातु) + सम् (उपसर्ग)
Formक्त-प्रत्ययान्त-कृदन्तः (past passive participle), पुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; ‘having assembled/come together’
यशस्विनःfamous
यशस्विनः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootयशस्विन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
तत्कृतहृच्छयार्दिताःafflicted by love caused by her
तत्कृतहृच्छयार्दिताः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम) + कृत (कृदन्त) + हृत्/हृद् (प्रातिपदिक) + शय (प्रातिपदिक) + आर्दित (कृदन्त)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः: तत्-कृत-हृच्छय-आर्दित = ‘तया कृतः हृच्छयः (कामः) तेन आर्दिताः’

According to Śrīla Jīva Gosvāmī, Rukmiṇī was anxious that her locks of hair might impede her vision, since she was most eager to see her beloved Kṛṣṇa. The nondevotees, or demons, are bewildered at seeing the opulences of the Lord and think that His potency is meant for their gross sense gratification. But Rukmiṇī, an expansion of Kṛṣṇa’s internal pleasure potency, was meant for the Lord alone.

R
Rukmiṇī
P
Princes/Kings (assembled suitors)

FAQs

This verse describes Rukmini’s swan-like gait and the melodious sound of her anklets, so enchanting that the assembled kings became bewildered and overwhelmed by desire.

They had come as suitors, and Rukmini’s extraordinary grace and charm stirred powerful longing in their hearts, making them lose composure.

It highlights how sense-attraction can overpower even the strong; a seeker should cultivate self-control and direct the heart’s longing toward devotion rather than mere infatuation.