Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 134

दुहितृत्वं हि मे गच्छ एवमेतन्महच्छरम् । नियच्छे त्वद्वधार्थं च प्रयुक्तं घोरदर्शनम् । प्रत्युवाच ततो वैन्यमेवमुक्ता महासती

duhitṛtvaṃ hi me gaccha evametanmahaccharam | niyacche tvadvadhārthaṃ ca prayuktaṃ ghoradarśanam | pratyuvāca tato vainyamevamuktā mahāsatī

«Sei mir wie eine Tochter—so sei es.» Dann werde ich den großen Pfeil, schrecklich anzusehen, der zu deiner Tötung abgeschossen wurde, zurückhalten. So angesprochen erwiderte die große tugendhafte Frau dem Vainya (dem König).

दुहितृत्वम्daughterhood
दुहितृत्वम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदुहितृ (प्रातिपदिक) + त्व (तद्धित) → दुहितृत्व (भाववाचक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; (Accusative singular: state of being a daughter)
हिindeed
हि:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात (particle: indeed)
मेmy
मे:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; (Genitive singular)
गच्छgo/assume
गच्छ:
Kriyā (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formलोट्-लकार, मध्यम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद; (Imperative: go/accept)
एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (manner adverb: thus)
एतत्this
एतत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (Nominative singular neuter)
महत्-शरम्the great arrow
महत्-शरम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमहत् (प्रातिपदिक) + शर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; (Accusative singular: great arrow)
नियच्छेI restrain/withhold
नियच्छे:
Kriyā (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootयम् (धातु) + नि (उपसर्ग) → नियच्छ (धातुरूप)
Formलट्-लकार (वर्तमान), उत्तम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; (Present, 1st person singular: I restrain/hold back)
त्वत्-वध-अर्थम्for your killing
त्वत्-वध-अर्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootत्वत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + वध (प्रातिपदिक) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; प्रयोजनवाचक (for the purpose of your killing)
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction: and)
प्रयुक्तम्discharged/used
प्रयुक्तम्:
Karman-viśeṣaṇa (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootयुज् (धातु) + प्र (उपसर्ग) → प्रयुक्त (क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (used/shot; agreeing with शरम्)
घोर-दर्शनम्terrible in appearance
घोर-दर्शनम्:
Karman-viśeṣaṇa (Object-qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootघोर (प्रातिपदिक) + दर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (terrible-looking; agreeing with शरम्)
प्रत्युवाचreplied
प्रत्युवाच:
Kriyā (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु) + प्रति (उपसर्ग) + उद् (उपसर्ग) → प्रत्युवाच
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/परफेक्ट), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद; (Perfect: replied)
ततःthen
ततः:
Kāla-adhikaraṇa (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (from then/thereupon)
वैन्यम्to Vainya (Pṛthu)
वैन्यम्:
Sampradāna (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootवैन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; (Accusative singular: to Vainya)
एवम्thus
एवम्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (thus)
उक्ताthus addressed
उक्ता:
Kartṛ-viśeṣaṇa (Subject-qualifier/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → उक्त (क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतकर्मणि कृदन्त; (having been spoken to/so addressed)
महासतीthe great virtuous woman
महासती:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + सती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (Nominative singular)

Vasudhā (Bhū-devī / Earth-goddess), with narrator closure in the final pāda

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Scene: A king (Vainya/Pṛthu) stands with bow drawn; a colossal, fearsome arrow hangs mid-air, arrested by a vow. The Earth-goddess, serene yet resolute, accepts daughterhood, turning imminent death into protection.

V
Vainya (Pṛthu)
V
Vasudhā/Bhū-devī

FAQs

Dharma culminates in reconciliation and right relationship: force is restrained when order and nurture are restored.

Prabhāsa-kṣetra, whose māhātmya frames this archetypal story to celebrate the dharmic power of sacred land.

None; the verse narrates a turning point in the mythic dialogue rather than prescribing a rite.