Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 21

क्षेत्रपालो महादेवि यतो दुंदुभिनिःस्वनः । तत्र स्नात्वा महाकुण्डे यः संतर्पयते पितॄन्

kṣetrapālo mahādevi yato duṃdubhiniḥsvanaḥ | tatra snātvā mahākuṇḍe yaḥ saṃtarpayate pitṝn

O große Göttin, wo der Klang der Duṃdubhi vernommen wird, dort weilt Kṣetrapāla, der Hüter des heiligen Ortes. Wer dort im großen Teich badet und den Pitṛs (Ahnen) Tarpaṇa darbringt, um sie zu sättigen…

क्षेत्रपालःthe guardian of the sacred place
क्षेत्रपालः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक) + पाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुष (क्षेत्रस्य पालः)
महादेविO great goddess
महादेवि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहादेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन (Singular)
यतःfrom where; because of which
यतः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootयतः (अव्यय)
Formअव्यय; हेतुवाचक/अपादानार्थक (from where/therefore)
दुंदुभिनिःस्वनःthe sound of a drum
दुंदुभिनिःस्वनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदुंदुभि (प्रातिपदिक) + निःस्वन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुष (दुंदुभेः निःस्वनः)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (locative adverb)
स्नात्वाhaving bathed
स्नात्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootस्ना (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund), अव्ययभाव (indeclinable participle)
महाकुण्डेin the great pond
महाकुण्डे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + कुण्ड (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन (Singular); कर्मधारय (महৎ कुण्डम्)
यःwho (he who)
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन (Singular); सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
संतर्पयतेsatiates, offers satisfaction to
संतर्पयते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootतृप् (धातु) + सम् (उपसर्ग)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), आत्मनेपद
पितॄन्the ancestors (pitṛs)
पितॄन्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), बहुवचन (Plural)

Īśvara (Śiva) addressing Mahādevī

Tirtha: Mahākuṇḍa; Duṃdubhi-tīrtha; Kṣetrapāla-sthāna

Type: kund

Listener: Mahādevī

Scene: At a spot resonant with a mystical drum-sound, the Kṣetrapāla stands sentinel; a pilgrim bathes in the Mahākuṇḍa and then offers tarpaṇa to pitṛs with cupped hands, water and sesame, under the guardian’s watch.

K
Kṣetrapāla
M
Mahādevī
D
Duṃdubhi
M
Mahākuṇḍa
P
Pitṛs

FAQs

Pilgrimage is completed by responsibility: bathing at the tīrtha and honoring ancestors sustains dharma across generations.

The Duṃdubhi-associated area with the Kṣetrapāla, and the Mahākuṇḍa in Prabhāsakṣetra.

Snāna (bathing) in the Mahākuṇḍa and Pitṛ-tarpaṇa (satisfying the ancestors) at that tīrtha.