Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 10

यः सव्यपाणिकमलाग्रनखेन देवस्तत्पंचमं च सहसैव पुरातिरुष्टः । ब्राह्मं शिरस्तरुणपद्मनिभं चकर्त तं शंकरं शरणदं शरणं व्रजामि

yaḥ savyapāṇikamalāgranakhena devastatpaṃcamaṃ ca sahasaiva purātiruṣṭaḥ | brāhmaṃ śirastaruṇapadmanibhaṃ cakarta taṃ śaṃkaraṃ śaraṇadaṃ śaraṇaṃ vrajāmi

Der Gott, der einst im Zorn mit der Nagelspitze seiner linken, lotosgleichen Hand sogleich jenes „Fünfte“ abhieb—das brahmāgleiche Haupt, einem jungen Lotus gleich—zu jenem Śaṅkara, dem Spender des Schutzes, nehme ich Zuflucht.

yaḥwho
yaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धसूचक-सर्वनाम (relative pronoun)
savya-pāṇi-kamala-agra-nakhenawith the nail at the tip of the lotus-like left hand
savya-pāṇi-kamala-agra-nakhena:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootsavya (प्रातिपदिक) + pāṇi (प्रातिपदिक) + kamala (प्रातिपदिक) + agra (प्रातिपदिक) + nakha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (षष्ठी/संबन्ध-प्रधानः): 'सव्यपाणेः कमलस्य अग्रे नखः' इत्यर्थः
devaḥthe god
devaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootdeva (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
tat-paṃcamamthat fifth (head)
tat-paṃcamam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (प्रातिपदिक/सर्वनाम) + pañcama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (कर्मधारय-भावः): 'तत् एव पञ्चमम्'
caand
ca:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
sahasāsuddenly, forcefully
sahasā:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootsahasā (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
evaindeed
eva:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (particle of emphasis)
purāformerly
purā:
Kriya-vishesana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootpurā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
tiruṣṭaḥgreatly enraged
tiruṣṭaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Roottiruṣṭa (कृदन्त; √ruṣ (रुष्) + ति-उपसर्ग/तीव्रता-प्रत्यय-प्रयोगः)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; भूतकृदन्त-विशेषण (past participial adjective): 'अतिरुष्टः/अत्यन्तं क्रुद्धः'
brāhmamof Brahmā
brāhmam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootbrāhma (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषणम् (of śiras)
śiraḥhead
śiraḥ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśiras (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
taruṇa-padma-nibhamlike a fresh lotus
taruṇa-padma-nibham:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Roottaruṇa (प्रातिपदिक) + padma (प्रातिपदिक) + nibha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः—कर्मधारयः: 'तरुणपद्म इव निभम्'
cakartacut off / did
cakarta:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√kṛ (कृ)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
tamhim
tam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
śaṃkaramŚaṅkara
śaṃkaram:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśaṃkara (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
śaraṇa-damgiver of refuge
śaraṇa-dam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootśaraṇa (प्रातिपदिक) + da (कृदन्त/प्रातिपदिक; √dā (दा) दानार्थे)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (उपपद-समासः): 'शरणं ददाति' इति
śaraṇamrefuge
śaraṇam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootśaraṇa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
vrajāmiI go (for refuge)
vrajāmi:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√vraj (व्रज्)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपदम्

Dhruva

Tirtha: Prabhāsa (contextual)

Type: kshetra

Scene: Śiva, suddenly wrathful, raises his lotus-like left hand; with the nail-tip he severs Brahmā’s ‘fifth’ head, lotus-fresh in hue; the act is swift, symbolic, and awe-inducing.

Ś
Śaṅkara (Śiva)
B
Brahmā (implied by brāhmaṃ śiraḥ)
P
Pañcama-śiras (fifth head motif)

FAQs

Divine power curbs even cosmic pride; Śiva is praised as the enforcer of dharma and the refuge for those who surrender.

The verse is part of the Prabhāsakṣetra Māhātmya stotra sequence, indirectly magnifying Prabhāsa as a place where such Śiva-bhakti is taught.

None explicit; the devotional act is remembrance and recitation of Śiva’s līlā through stotra.