Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 39

किं वेदैः श्रद्धया हीनैर्व्याख्यानैरपि कृत्स्नशः । हेमभारसहस्रैः किं कुरुक्षेत्रे रविग्रहे

kiṃ vedaiḥ śraddhayā hīnairvyākhyānairapi kṛtsnaśaḥ | hemabhārasahasraiḥ kiṃ kurukṣetre ravigrahe

Was nützen die Veden, wenn ihnen śraddhā, der Glaube, fehlt, selbst bei vollständigen Auslegungen? Was nützen tausend Lasten Gold in Kurukṣetra zur Zeit einer Sonnenfinsternis?

किम्what (use)?
किम्:
Prashna (Interrogative/प्रश्न)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; प्रश्नार्थक (interrogative)
वेदैःwith the Vedas
वेदैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootवेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Sahakari (Accompaniment/सहकारि)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
हीनैःdevoid (of)
हीनैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहीन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; विशेषण (वेदैः/व्याख्यानैः इत्यादि-विशेषण)
व्याख्यानैःwith explanations/commentaries
व्याख्यानैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootव्याख्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
अपिeven/also
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अप्यर्थक-निपात (particle: 'also/even')
कृत्स्नशःaltogether
कृत्स्नशः:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootकृत्स्नशस् (अव्यय-प्रातिपदिक)
Formअव्यय, प्रकारवाचक (adverb: 'entirely/altogether')
हेमभारसहस्रैःwith thousands of loads of gold
हेमभारसहस्रैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootहेम (प्रातिपदिक) + भार (प्रातिपदिक) + सहस्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; समासः तत्पुरुषः (हेमस्य भाराः; तेषां सहस्रैः)
किम्what (use)?
किम्:
Prashna (Interrogative/प्रश्न)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; प्रश्नार्थक
कुरुक्षेत्रेin Kurukshetra
कुरुक्षेत्रे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकुरुक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (कुरूणां क्षेत्रम्)
रविग्रहेat the solar eclipse
रविग्रहे:
Adhikarana (Location/Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरविग्रह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (रवेः ग्रहः = सूर्यग्रहण-समये)

Sūta (deduced; rhetorical praise within Dvārakāmāhātmya)

Tirtha: Dvārakā (implied as the superior fruit) contrasted with Kurukṣetra

Type: kshetra

Scene: A didactic tableau: on one side scholars reciting Veda without devotion and merchants weighing heaps of gold at an eclipse-bathing crowd in Kurukṣetra; on the other side, a simple devotee with folded hands oriented toward Dvārakā’s Lord, suggesting the superiority of faith-filled devotion.

K
Kurukṣetra
R
Ravi-graha (solar eclipse)

FAQs

Without śraddhā (faith), even great learning or massive charity loses its spiritual efficacy.

Kurukṣetra is referenced as a famed tīrtha for eclipse-rites, by comparison within the Dvārakā praise-context.

Dāna at Kurukṣetra during a solar eclipse is referenced, but the emphasis is that faith is essential for fruit.