Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 38

एते चान्ये च पापिष्ठा महापापयुताश्च ये । सर्वपापैः प्रमुच्यंते कृष्णदेवस्य दर्शनात्

ete cānye ca pāpiṣṭhā mahāpāpayutāśca ye | sarvapāpaiḥ pramucyaṃte kṛṣṇadevasya darśanāt

Diese und andere höchst sündige Menschen, selbst von großen Sünden beladen, werden von allen Sünden befreit durch das Darśana, die heilige Schau, des Herrn Kṛṣṇa.

एतेthese
एते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सर्वनाम (pronoun)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
अन्येothers
अन्ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
पापिष्ठाःmost sinful
पापिष्ठाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootपापिष्ठ (प्रातिपदिक; पाप-तमप्)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण; तमप्-प्रत्यय (superlative)
महापापयुताःendowed with great sins
महापापयुताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहापाप (प्रातिपदिक) + युत (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; विशेषण; समासः कर्मधारय/तत्पुरुष-प्रायः (महच्च तत् पापं) + 'युत' = 'युक्त'
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
येwho
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सम्बन्धबोधक-यः/ये (relative pronoun)
सर्वपापैःfrom all sins
सर्वपापैः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootसर्वपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; समासः कर्मधारयः (सर्वाणि पापानि)
प्रमुच्यन्तेare released
प्रमुच्यन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-मुच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, बहुवचन; कर्मणि-प्रयोग (passive)
कृष्णदेवस्यof Lord Krishna
कृष्णदेवस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकृष्णदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन; समासः कर्मधारयः (कृष्णः देवः)
दर्शनात्from (the act of) seeing
दर्शनात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootदर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th), एकवचन

Sūta (deduced from Prabhāsakhaṇḍa māhātmya-style narration)

Tirtha: Dvārakā (via Kṛṣṇa-darśana)

Type: kshetra

Scene: A penitent sinner approaches the sanctum; as Kṛṣṇa’s eyes meet the devotee, dark smoke-like sins lift away and dissolve into the deity’s radiant aura; the devotee emerges calm and purified.

K
Kṛṣṇa

FAQs

Divine darśana, grounded in grace and devotion, is presented as a supreme purifier beyond ordinary measures.

Dvārakā is the implied setting, where Kṛṣṇa’s darśana is sought and praised.

Darśana—seeking and beholding Lord Kṛṣṇa (especially in his sacred abode).