Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 122

तस्मान्मूलं परित्यज्य शाखां नैवार्चयेद्बुधः । विशेषेण जगन्नाथं त्रैलोक्याधिपतिं हरिम्

tasmānmūlaṃ parityajya śākhāṃ naivārcayedbudhaḥ | viśeṣeṇa jagannāthaṃ trailokyādhipatiṃ harim

Darum soll der Weise niemals die Wurzel verlassen und nur einen Zweig verehren — erst recht nicht bei der Verehrung Jagannātha Haris, des Herrn der drei Welten.

तस्मात्therefore
तस्मात्:
Adverbial (हेतु/निमित्त)
TypeIndeclinable
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formतस्मात् इति अव्ययीभूत-रूप (indeclinable ‘therefore/from that’), हेत्वर्थ/अपादानार्थ
मूलम्the root
मूलम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootमूल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
परित्यज्यhaving abandoned
परित्यज्य:
Purvakala (पूर्वकाल/Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootपरि-त्यज् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formक्त्वान्त/ल्यबन्त-अव्यय (absolutive/gerund): ‘having abandoned’
शाखाम्a branch
शाखाम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootशाखा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
not
:
Negation (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negation)
एवindeed/only
एव:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-अव्यय (emphasis/only)
अर्चयेत्should worship
अर्चयेत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअर्च् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन; निषेधेन सह ‘न ... अर्चयेत्’ (should not worship)
बुधःa wise person
बुधः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
विशेषेणespecially
विशेषेण:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन; क्रियाविशेषणरूपेण (instrumental of manner): ‘especially’
जगन्नाथम्Jagannātha (Lord of the world)
जगन्नाथम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक) + नाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (जगतः नाथः)
त्रैलोक्याधिपतिम्lord of the three worlds
त्रैलोक्याधिपतिम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootत्रैलोक्य (प्रातिपदिक) + अधिपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (त्रैलोक्यस्य अधिपतिः)
हरिम्Hari (Viṣṇu)
हरिम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa) to the sages (deduced from Purāṇic narration style within Prabhāsa Khaṇḍa)

Tirtha: Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A pilgrim-sage stands before a grand Hari shrine; behind him are smaller shrines (branches). He offers the main ārati to Jagannātha Hari while respectfully saluting the others.

J
Jagannātha
H
Hari (Viṣṇu)

FAQs

Do not mistake secondary practices for the essence; worship the supreme Lord (Hari) as the root, not merely peripheral observances.

Dvārakā, presented in the Dvārakā Māhātmya section of the Prabhāsa Khaṇḍa.

A general rule of right worship: avoid misdirected devotion that neglects the principal deity—especially in worship of Hari/Jagannātha.