Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 151

प्रवेपमानेन मुखेन युज्यताचलेन गात्रेण च संभ्रमाकुलः । ततस्तु तस्यास्त्रवराभिमंत्रितः शरोर्धचंद्रः प्रसभं महारणे

pravepamānena mukhena yujyatācalena gātreṇa ca saṃbhramākulaḥ | tatastu tasyāstravarābhimaṃtritaḥ śarordhacaṃdraḥ prasabhaṃ mahāraṇe

Mit bebendem Gesicht und wankendem Leib wurde er von panischer Verwirrung ergriffen. Da wurde in jener großen Schlacht eine erlesene Waffe—ein halbmondförmiger Pfeil, durch Mantra geweiht—mit Macht gegen ihn entsandt.

प्रवेपमानेनwith trembling
प्रवेपमानेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootप्र-वेपमान (कृदन्त; वेप् धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ/शानच्-प्रयोगः; here -मान), नपुंसक/पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; मुख-विशेषण
मुखेनwith (his) face/mouth
मुखेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
युज्यतwas affected/was joined
युज्यत:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootयुज् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; (पाठभेदे ‘युज्यत’ = ‘was joined/was affected’)
अचलेनwith rigid/immovable
अचलेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootअ-चल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; गात्र-विशेषण (अचल = immovable/rigid)
गात्रेणwith (his) body/limb
गात्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootगात्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (conjunction)
संभ्रमाकुलःconfused by agitation
संभ्रमाकुलः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसंभ्रम-आकुल (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (असुर-विशेषण); समासः—तत्पुरुषः (संभ्रमेण आकुलः)
ततःthen
ततः:
Sambandha (Discourse/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formक्रम/हेतु-वाचक-अव्यय
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/विशेषार्थक-निपात (particle)
तस्यof him
तस्य:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्ध
अस्त्रवराभिमन्त्रितःconsecrated by the best weapon-mantras
अस्त्रवराभिमन्त्रितः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअस्त्र-वर-अभि-मन्त्रित (कृदन्त; मन्त्र् धातु) (समास)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; शर-विशेषण; समासः—तत्पुरुषः (अस्त्रवरैः अभिमन्त्रितः = श्रेष्ठास्त्र-मन्त्रैः संस्कृतः)
शरःthe arrow
शरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अर्धचन्द्रःcrescent-shaped
अर्धचन्द्रः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअर्ध-चन्द्र (प्रातिपदिक; समास)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; शर-विशेषण; समासः—तत्पुरुषः (अर्धः चन्द्रः इव)
प्रसभम्forcibly
प्रसभम्:
Sambandha (Manner/रीति)
TypeIndeclinable
Rootप्रसभम् (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण (adverb: forcibly)
महारणेin the great battle
महारणे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमहा-रण (प्रातिपदिक; समास)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन; समासः—कर्मधारयः (महत् रणम्)

Lomaharṣaṇa (Sūta), narrating to the sages (deduced)

Scene: The asura’s face quivers, limbs shake; the half-moon-shaped arrow, mantra-charged, surges forward with force across the battlefield, cutting through the illusion’s residue.

H
half-moon arrow (ardhacandra-śara)
M
mantra-empowered astra

FAQs

Fear destabilizes the mind and body; disciplined, consecrated action (mantra-śakti) is portrayed as decisive in upholding dharma.

No tīrtha is referenced; the focus is the dharmic battle narrative.

No ritual is prescribed, though the verse alludes to mantra-consecration (abhimantraṇa) as a sacred empowerment.